Archiv pro měsíc: Leden 2019

Irská vláda požádá Evropskou unii (EU) o nouzovou finanční pomoc v případě, že Spojené království opustí koncem března Unii bez politické dohody o řízeném brexite. Uvedl to irský ministr zemědělství Michael Creed, jehož citovala agentura DPA.

Creed ve čtvrtek v rozhovoru pro deník Irish Independent upozornil, že Irsko bude potřebovat stovky milionů eur od EU, které mu pomohou vyrovnat se s přímými účinky případného tvrdého brexitu.
„Mluvíme tu o stovkách milionů. V případě odvětví hovězího masa a rybářského průmyslu mluvíme o megapeniazoch, „přiznal Creed.
Podle DPA jsou ekonomické prognózy, které varují, že brexit bez dohody může ovlivnit Irsko mnohem těžší než Spojené království, které se rozhodlo z Unie odejít.
Creed upozornil na „unikátní vystavení Irska britskému potravinářskému trhu“ a vysvětlil, že asi polovina roční produkce hovězího masa v Irsku, čili kolem 280.000 tun, je exportována do Spojeného království, zatímco jedna třetina irského odlovu ryb pochází z britských teritoriálních vod.

Rozvoj agrárního trhu v podmínkách EU a návazně na Slovensku je ovlivňován společnou zemědělskou politikou, která funguje již více než 40 let. Předmětem SPP na začátku jejího fungování bylo udržení a cílevědomé rozvíjení na bázi udržitelného zemědělství.

Od roku 1992 se realizuje nová SZP, jelikož reformy z konce 80. let byly málo účinné. Důsledky reformy SZP se projevily zejména tím, že trhy nabyly jistou rovnováhu, snížily se veřejné zásoby, zejména zásoby obilí, hovězího masa. Ceny výrobců se přiblížili světovým cenám a to hlavně vlivem snížení intervenčních cen, také se zvýšil průměrný příjem farmářů.

Ostatní reforma SZP, tzv. Fischlerova reforma z roku 2003, přesunula důraz z podpory rozsahu zemědělské výroby na podporu rozvoje venkova. Reforma z roku 2003 zavedla ve starých členských zemích nový systém jednotné platby na farmu, se zrušením svázanosti podpory s výrobou. Byl také stanoven strop výdajů určených na přímé platby a tržní opatření v období let 2007 a 2013 maximálně na úrovni výdajů v roce 2006 plus 1% navýšení z důvodu inflace za rok. Reforma zavádí také přesun ušetřených prostředků na financování opatření na podporu rozvoje venkova. Na kompenzaci ztráty příjmu, v důsledku přechodu na jednotnou platbu a modulaci, se budou na některé plodiny vyplácet dodatkové platby. To neplatí pro nové členské země, jejichž výše přímých plateb podléhá režimu přechodného období.

Cukr se od prvopočátků po dobu více než 2000 let vyráběl výlučně z cukrové třtiny. Za původní vlast cukrové třtiny se považuje Nová Guinea, odkud se tato nenáročná rostlina dostala po obchodních cestách do oblastí jihovýchodní a jižní Asie. Její odřezky vyplavené mořem se snadno uchytávali na pobřeží s příznivou subtropickou a tropickou klimatem.

Cukrová třtina byla, podle prvních záznamů pocházejících z Indie, už v 6. st. před naším letopočtem využívaná pro svou sladkou chuť. Lidé ji nejprve žvýkají jako cukrovinku nebo afrodisiakum, případně z rostliny vytlačovaly sladkou šťávu. Poprvé rafinovaná byla cukrová třtina pravděpodobně v Indii, ve 4. st. před n. l. – v indoárijské jazyky sanskrt byl krystalizovaný cukr nazýván Sarkar (což znamená štěrk). V různých obměnách se toto pojmenování rozšířilo do mnoha hlavních jazyků světa. Macinnis (2002) uvádí i jinou verzi původu výroby cukru a to, že začala na ostrově Jáva. Mezi Indií a Javou tehdy vedli intenzivní obchodní vztahy a s ohledem na dostatečné technologické znalosti tamní společnosti je možné, že jávský lepkavý melasový cukr v Indii už jen zdokonalili krystalická a jeho výrobu rozšířili.

Ředitel Glopolisu (což je „Pražský institut pro globální politiku“) Petr Lebeda uznává významný přínos mezinárodního obchodu. Zvýšení exportu zemědělských plodin v rozvojových zemích přineslo zapojeným farmářům vyšší příjmy a tak přispělo ke zmenšení chudoby a větší potravinové dostupnosti (FAO 2007). řešení chudoby však nevidí ve volném obchodě, jak mnozí zastánci neoliberální ekonomiky. potřebu liberalizace zdůrazňuje v sektoru obchodu a v dalších službách. Posun k lepšímu by podle něj přinesl rozvojovým zemím především volnější pohyb pracovní síly, jednodušší a přehlednější

administrativa, hladší odbavení a proclení zboží, rychlejší a levnější přeprava na vzdálené trhy. Nejchudší země však nemají ani dostatečnou nadprodukci potravin na vývoz, ani téměř žádné další průmyslové výrobky či služby na vývoz a na konkurenceschopnou produkci jim chybí potřebná infrastruktura. Další liberalizace trhu s sebou navíc přináší nové výdaje spojené s plněním závazků, s administrativou, a vyčerpává politické kapacity potřebné pro řešení zásadnějších reforem. Problémem je i postoj velkých rozvíjejících se zemí, tzv.
vynořujících se trhů (Indie, Čína, Brazílie), které se brání závazkům vůči rozvojovým zemím a ztrátě svých privilegií vyplývajících z jejich oficiální pozice rozvojových zemí (Lebeda 2005).

vznikly jsme v roce 2005 a našim 100% akcionářem je stát

působíme po celém Slovensku, kde zaměstnáváme více než 1500 lidí

Připravujeme a stavíme dálnice
Správu přípravy a majetkoprávních vypořádání realizuje Národní dálniční společnost i prostřednictvím regionálních Investičních oborů. Mnohé procesy v oblastech projektování, výkupů pozemků, výstavby a dozorování staveb se uskutečňují v úzké spolupráci s dodavatelskými subjekty na základě kontraktů, které jsou výsledkem veřejných zakázek.

Spravujeme a udržujeme dálnice
Provoz dálnic zajišťujeme prostřednictvím 15 středisek správy a údržby, které jsou situovány v blízkosti dálnic. Přímo v regionu zajišťují správu a jejich počet se rozšiřuje v závislosti na dokončování nové infrastruktury. Střediska správy a údržby dálnic a rychlostních silnic zajišťují současně i smluvní výkony na infrastruktuře patřící jiným správcem. Přidanou hodnotou služeb, které střediska vykonávají je i bezplatná služba pro motoristy Dálniční patrola.

zpoplatňovat dálnice
Za účelem rozvoje silniční infrastruktury zpoplatnit dálnice a rychlostní silnice. Příjem ze zpoplatnění je příjmem Národní dálniční společnosti, která ho využívá do budoucích investic.

Hričovské Podhradie – lietavská lúčka
Stavba, která je součástí severního tahu dálnice D1, po dobudování ušetří motoristům 10 minut. Výstavba probíhá ve velmi náročném geologickém prostředí, trasa 11 kilometrové dálnice se zavrtá do tunelů Ovčiarsko a Žilina. Dálnice odlehčí dopravu na silnicích první třídy a přispěje k vytvoření lepších životních podmínek pro Žilinu a její okolí.

POPIS STAVBY
Začátek stavby tvoří mimoúrovňová křižovatka Budimír, s pokračováním přes údolí řeky Torysa. Tuto protíná 560 metrů dlouhý most. Dále směřuje trasa k mimoúrovňové křižovatce Košické Olšany v km 6,5 – křižovatce dálnice D1 a rychlostní silnice R2. Zde se stavba rozděluje na pokračování samotné D1 a na krátký úsek rychlostní silnice R2 / R4 po mimoúrovňovou křižovatku Hrašovík v délce 1,1 kilometru. Samotná dálnice D1 pokračuje přes mírnou pahorkatinu, kde se ve stoupání rozšiřuje o třetí přídavný pruh pro pomalá vozidla. Konec úseku tvoří mimoúrovňová křižovatka Bidovce.

ÚDAJE O STAVBĚ
Financování: fondy EU a státní rozpočet

Smluvní začátek výstavby: 01/2014
Smluvní ukončení výstavby: 02/2019

Zhotovitel: Doprastav, a.s., Strabag, s.r.o., Váhostav – SK S.p.A., Metrostav, a.s.
Stavební dozor: Bunge Slovensko, s.r.o., AE Dozoring, s.r.o., infra SK s.r.o.