Svaz sovětských socialistických republik ( SSSR nebo Sovětský svaz v azbuce as Союз Советских Социалистических Республик ) byla federace socialistických republik, která existovala od roku 1922 do roku 1991.
Znak Svazu sovětských socialistických republik
Seznam zemí v Sovětském svazu se časem změnil; v posledních letech překlenula 15 sovětských socialistických republik (SSR).
Svaz sovětských socialistických republik
Rusko bylo zdaleka největší republikou v SSSR a dominovalo téměř ve všech aspektech: povrch, populace, ekonomika a politický vliv.
Svaz sovětských socialistických republik
Velikost území Sovětského svazu se také měnila a v poslední době se zhruba shodovala s územím carského Ruska vyjma Polska a Finska. Politický řád země byl diktován jedinou uznávanou politickou stranou, Komunistickou stranou Sovětského svazu .
Moderní slovenská verze Přeletu nad kukaččím hnízdem
Kdysi dávno vznikla psychiatrie jako nástroj pro eliminaci jedinců, kteří byli s většinovou společností nekompatibilní nebo byli zkrátka jen nepohodlní. Dlouho to bezchybně fungovalo, zčásti to funguje dodnes. Tehdy někdo přišel s tím, že aby před nekompatibilními a nepohodlnými jedinci byla společnost chráněna, je potřeba je někam zavřít. A protože se nedopustili trestných činů, nemohli být dáni do vězení. Navíc jejich jinakost byla přisouzena jejich duševnímu stavu. Proto vznikla první soukromá zařízení, kam ony nešťastníky strkali. V zařízeních pracovali vychýlení jedinci, často velmi brutální lidé, a jako řešení na zklidnění nebo eliminaci chycených jedinců používali metody šoků, pouštění žilou, amputování částí těl, trápení zimou, horkem, hladem, nevyspáním… Vycházeli ze středověkých mučení, která „modernizovali“.
Slovenská televizní reportáž s výpověďmi současných i bývalých chovanců je zde
Finanční gramotnost je znalosti finančního prostředí, možnosti jak investovat, přehledu o cenách zboží a znalost právních norem, které upravují oblasti finančnictví a příbuzných oborů, které souvisí s financemi.
peníze a finančnictví
Finanční gramotnost je v naší společnosti velmi podceňována a nesprávné praktikována. Může se zdát, že to s investicemi nesouvisí – no jako chceme stabilně a ziskově investovat, pokud nemáme přehled ani o nejzákladnějších výdajích a zisků?
Přehled o příjmech a výdajích.
Schopnost ušetřit dostatečný poměr financiíz čistého příjmu.
Německo má od roku 2014 vyrovnaný rozpočet.
Německá koaliční vláda je připravena upustit od vyrovnaného rozpočtu a vzít si nový dluh, aby se vyhnula možné recesi. Uvedl to ve svém nejnovějším vydání týdeník Der Spiegel.
Narůstají totiž obavy, že největší evropská ekonomika by se mohla propadnout do recese. Německý export, jeden z klíčových motorů hospodářství, se snižuje v důsledku zpomalení globální ekonomiky, obchodních konfliktů a blížícího se brexitu. To se už projevilo na mezičtvrtletním poklesu hrubého domácího produktu (HDP) Německa ve 2. čtvrtletí o 0,1%.
Německo upustí od vyrovnaného rozpočtu, pokud by se tím vyhnulo recesi
Německo má od roku 2014 vyrovnaný rozpočet. Toto fiskální pravidlo zavedl bývalý konzervativní ministr financí Wolfgang Schäuble a pokračuje v něm i jeho nástupce Olaf Scholz.
Ministerstvo financí odmítlo komentovat zprávu v týdeníku Spiegel.
Kancléřka Angela Merkelová v úterý (13. 8.) uvedla, že nevidí potřebu balíčku fiskálních stimulů na podporu zpomalující se ekonomiky. Dodala, že její vláda se zavázala k vysoké úrovni veřejných investic.
Německo už léta čelí výzvám partnerů v eurozóně i Mezinárodního měnového fondu, aby zvýšilo veřejné výdaje, které by stimulovaly nejen jeho hospodářský růst, ale i růst celé měnové unie.
Jak vzrostly v Turecku mzdy v roce 2019 ? Jaký kdo dostává plat ?
Ze středoevropského regionu nemělo loni Slovensko žádného miliardáře, podobně jako Maďarsko.
Za minulý rok počet dolarových miliardářů vzrostl o 69 na rekordních 2257. Jejich celkové bohatství se zvýšilo o 16% na osm bilionů dolarů (7,5 bilionu korun), což představuje přibližně 95-násobek velikosti slovenské ekonomiky.
Vyplývá to z průzkumu Hurun Global Rich List 2017, na kteří upozornili analytici J & T Banky. Report však připouští, že světových miliardářů by mohlo být až 5000. Mnozí z nich však pečlivě skrývají své bohatství.
Ve světě přibyly dolaroví miliardáři
Za posledních pět let vzrostl celkový počet miliardářů o 55%. Jejich podíl na celosvětovém bohatství se za toto období zvýšil ze 7% globálního HDP na 10,7% a je větší než ekonomika jakékoli země s výjimkou Spojených států a Číny. Nejvíce dolarových miliardářů přitom žije v Asii, kde je jejich 1038. Nejméně jich je v Africe a Oceánii, a to 28. V Evropě jich žije 486.
Nejbohatším člověkem zůstal Bill Gates
Alespoň jednoho miliardáře má 68 zemí světa. „Nejvíce superboháčů pochází z Číny a za poslední rok se jejich počet zvýšil o 41. Druhé místo patří USA, kde jejich počet vzrostl o 17. Na třetí místo se vyhouplo Německo díky 33-% meziročnímu nárůstu bohatých,“ přiblížil analytik J & T Banky Stanislav Pánis . Ze středoevropského regionu nemělo loni Slovensko žádného miliardáře, podobně jako Maďarsko. Polsko je má tři a Česká republika čtyř.
Z hlediska míst je největší počet miliardářů v Pekingu, New Yorku av Hong Kongu. Alespoň jednoho miliardáře přitom vytvořilo 1811 firem.
„Nejbohatším člověkem na světě zůstal Američan Bill Gates s majetkem 81 miliard dolarů a jeho bohatství meziročně vzrostlo o jedno procento. Zároveň je prvním člověkem na světě, který vygeneroval více než 100 miliard hodnoty, přičemž dosud dal 20 miliard dolarů na dobročinné účely, „uvedl Pánis.
Druhým nejbohatším se stal investor Warren Buffett s 78 miliardami dolarů na svém kontě a třetí místo obsadil zakladatel Amazonu Jeff Bezos se 72 miliardami dolarů.
„Až dvě třetiny světových miliardářů zbohatlo vlastním přičiněním a jedna třetina majetek zdědila,“ konstatoval Pánis. Mezi boháči je přitom 15% žen. Nejbohatší z nich je dědička kosmetické značky L’Oreal Liliane Bettencourtová.
Americký miliardář, průmyslník, filantrop a politický aktivista David Koch, jeden z nejbohatších lidí na světě a štědrý dárce Republikánské strany, zemřel. Měl 79 let. Zprávu v pátek přinesly americké média a později ji potvrdil i jeho bratr Charles Koch.
Autor: Gage Skidmore, CC BY-SA 3.0
„S těžkým srdcem vám musím oznámit Davidovu smrt,“ uvedl bratr podle agentury AP.
„Zdroje blízké rodině uvedli, že David Koch zemřel,“ napsala ještě v pátek ráno místního času novinářka magazínu New Yorker Jane Mayerová. Další podrobnosti o čase, místě a příčině smrti nejsou zatím známy, dodala televize CBS News.
David Koch a jeho starší bratr Charles byly vlivnou silou v americké politice od 80. let 20. století. Jejich vliv do značné míry pramenil z bohatství, které je soustředěno ve společnosti Koch Industries. Ta se zabývá rafinací ropy, produkuje hnojiva a vyrábí papírové kelímky značky Dixie, jakož i toaletní papír značky Quilted Northern.
Výše mezd a zdanění v Polsku
Přibližně v době úmrtí Davida Kocha měl jeho majetek celkovou hodnotu 42,4 miliardy dolarů, jak uvedl magazín Forbes, a díky tomu byl 11. nejbohatší osobou na světě. V roce 2015 byl označován za 29. nejvlivnější osobu na světě.
Davidu Kochovi diagnostikovali před více než 20 lety rakovinu prostaty a loni odešel ze společnosti Koch Industries do důchodu. Odůvodnil to špatným zdravím, napsala tisková agentura Reuters. Ponechal si titul emeritní ředitel. Žil v New Yorku.
Po zesnulém zůstala jeho manželka Julia a jejich tři děti.
Na Ukrajině v minulých dnech znovu oslavovali veterány divize SS Galicie, kterou nacisté svého času nasadili proti Slovenské povstalcům. Ve Lvově se uskutečnil na jejich počest už tradiční „pochod výšivek“ a v Oděse se dokonce rozhodli postavit bývalým esesákům památník.
V divizi SS Galizien byly velitelé Němci a mužstvo Ukrajinci. Autor: archiv
Mimořádné aktivity vyvíjí v tomto směru Ultranacionalistická strana Svoboda. Její představitel Vasil Sidorok nedávno prohlásil: „Naší svatou povinností je úspěšně završit věc příslušníků divize Halič a nastolit v ukrajinském státě ukrajinský pořádek a spravedlnost.“
V Ivanofrankovsku prosadily poslanci městské rady za Svobodu zvýšení měsíčního příplatku k důchodům veteránům esesácké divize na 500 hřiven. Podobné příplatky už vyplácejí bývalým esesákům ve Lvově av Ternopolu, což jsou další centra někdejší východní Haliče.
Ukrajinští ultranacionalisté však žádají, aby „vlasteneckým esesákům“ vzdávali hold i ústřední státní orgány – nejen regionální – jak již stalo v Pobaltí. Tvrdí, že vojáci 14. granátnické divize SS Galizien (1. ukrajinské) bojovaly přece proti „největšímu nepříteli evropských národů – moskevskému bolševismu“.
O tom, že bojovali po boku hitlerovských hrdlořezů, že na Slovensku jejich německé velení nasadilo do první linie proti zdejším antifašistům a že mají na svědomí i životy nevinných civilistů, oslavné projevy vytrvale mlčí.
Nebo fakta o tom popírají jak údajné výmysly nepřející …
Hitler jim měl dát svobodu
Zeptali jsme se historika Stanislava Mičev, ředitele Muzea SNP, co si o tom všem myslí. „Pro nás je každý spojenec nacistického Německa nepřijatelný,“ odpovídá. „Není co přehodnocovat, výsledky historického výzkumu hovoří jasnou řečí: divize Halič se výrazně podílela na potlačování Slovenského národního povstání, přičemž její příslušníci se dopouštěli teroru a represálií včetně vražd, vypalování vesnic a osad.“
Jednotka Haličanů vychází z kostela v Čadci.
Pro současníka je však těžko pochopit, jak se sem před 68 lety dostali ukrajinští vojáci, vždyť jejich země byla tehdy také okupována německými jednotkami. A v slovenská horách nebylo v té době ničím zvláštním setkat partyzána ukrajinské národnosti. Bojovali tedy i proti svým?
Věc si žádá bližší vysvětlení. Němečtí fašisté našli ve všech okupovaných zemích „Quisling“, lidí ochotných s nimi kolaboruje. Často na jejich vlastní žádost zakládali ozbrojené jednotky z tamních dobrovolníků, podřízené německému velení, které se pak účastnili po boku wehrmachtu tažení na východní frontě.
V nacistické propagandě se okamžitě zúročila zejména účast příslušníků slovanských národů v takových jednotkách. Vždyť nacisté pouze podpořily jejich boj za státní samostatnost a proti nadvládě bolševiků z Moskvy, však ano! Hitlerovy plány na zotročení nebo poněmčeným těchto národů po ovládnutí „východního prostoru“ Třetí říší zůstávaly zatím v tajnosti.
Zvláštní kapitolu tohoto Letopisům představuje vznik a působení cizineckých divizí zbraní SS. I v tomto případě šlo o elitní oddíly, považované za prodlouženou ruku nacistické strany a „osobní stráž“ Adolfa Hitlera. Jednotky měli kromě obvyklých vojenských i speciální úkoly, proto těžiště jejich formování spočívalo na výběru, a nikoli náboru.
I divize SS Halič vznikala v dubnu až červnu 1943 s Hitlerovým souhlasem a na základě přímého rozkazu Heinricha Himmlera. Překvapivě se však do ní přihlásilo až 80 tisíc dobrovolníků, převážně Ukrajinců řeckokatolického vyznání z oblasti Haliče.
Historici to připisují úspěšné agitaci, která vstup do divize vysvětlovala jako první krok k založení samostatné Ukrajiny.
Z přihlášených vybrali asi 14 tisíc vojáků pro zamýšlenou pěší divizi. Z ostatních vytvořili několik policejních pluků, které nasadili do protipartyzánských akcí na ukrajinském či polském území.
V samotné divizi SS Galizien byly důstojníky a poddůstojníky většinou volksdeutsche z Haliče a Podkarpatské Rusi. Všechny významnější posty zastávali Němci.
I prvním velitelem divize byl Němec, brigadeführer SS a generálmajor Walter Schimann. Po něm převzal žezlo muž stejných hodností Fritz Freitag, který velel divizi až do 15. listopadu 1944.
Po téměř ročním výcviku (částečně probíhal iv českém Benešově) divizi nasadili na východní frontu. Křest ohněm však pro ni dopadl katastrofální. V červenci 1944 se dostala při ukrajinských městech Brody a Ternopil do obklíčení jednotkami Rudé armády, z něhož se podařilo probít jen asi 3 tisíc mužem.
Divizi museli stáhnout z fronty a pak několik týdnů ji Němci reorganizaci a doplňovaly především náhradním výcvikovým granátnické plukem a absolventy poddůstojnický kurzů.
Konečně 22. září 1944 vydalo Hlavní velitelství úřadu SS rozkaz přesunout obnovenou divizi na Slovensko.
Obsazovali Banskou Bystrici
Třeba vari připomenout, že v té době už tři týdny trvalo národní povstání a svobodné povstalecké území jen těžko odolávalo přesile okupačních německých vojsk.
V ukrajinštině vyšly vzpomínky majora Wolfa-Dietricha Heike, bývalého důstojníka divize SS Galizien, který popisuje její působení na Slovensku víceméně než selanku.
„Povstání inspirované bolševiky a podporované málopočetných nacionalisty bylo od samého počátku odsouzeny k neúspěchu,“ píše Heike. „Základním úkolem naší divize byla ochrana železniční tratě Ružomberok – Žilina, která měla strategický význam.“
Vztahy příslušníků Galizien a místního obyvatelstva prý byly přímo ukázkově dobré. „Zřejmě i díky společnému slovanskému původu a podobnosti jazyků,“ dodává.
Autor se však jen okrajově zmiňuje o bojových skupinách divize Wildner a Wittenmayer, které se zúčastnili i na závěrečné ofenzívě proti povstalcům a na navazujících protipartyzánské akcích v horách.
Podle zjištění Karola Fremala, profesora dějin na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici, skupinu Wildner tvořilo 900 vojáků a důstojníků. Sestávala ze tří pěších rot, z jedné těžké roty vyzbrojené kulomety a granátomety i z čety lehkého dělostřelectva. Skupině velel obersturbannführer Karol Wildner, který dříve než karpatský Němec sloužil v hodnosti vyššího důstojníka v české armádě.
Pohřeb příslušníka divize SS Galizien v lietavská lúčka, leden 1945.
Pohřeb příslušníka divize SS Galizien v lietavská lúčka, leden 1945. Autor: archiv
I podle vojenských historiků se Kampfgruppe Wildner vyznačovala vysokou pohyblivostí a kvalitními automatickými zbraněmi. Spolu s bojovou skupinou SS Schill (ta však nepatřila do divize Halič) obsadila Zvolen a mezi prvními vstoupila do Banské Bystrice. Zúčastnila se i na vojenské přehlídce na tamním náměstí 30. října 1944, kde vítězů pozdravil sám prezident Jozef Tiso.
Další bojová skupina Ukrajinců, které velel SS-Sturmbannführer Fridrich Wittenmayer měla 1¤300 vojáků a důstojníků (tři zesílené prapory). Její jednotky například v polovině října 1944 „čistili od povstalců prostor v okolí Liptovská Porúbka a Kráľovy Lhůty“ (podle hlášení velitele).
Jako takové „čištění“ v praxi vypadalo, ukazují zjištění dalšího slovenského historika Jana Stanislava.
Muslimové to nebyly. ani Němci
Komando z Wittenmayerovej skupiny se s největší pravděpodobností podepsalo 30. října 1944 pod vypálení obce Kvačany (severozápadně od Liptovského Mikuláše). Její obyvatelstvo obvinili z podpory partyzánů. Během přímé dělostřelecké palby na vesnici zcela shořelo 11 domů, zahynuli tři občané a více byli zraněni.
Heike ve svých pamětech uvádí, že Haličanom se připisují činy, kterých se dopustili jiné jednotky. Jmenuje brigádu SS Dirlewagner, složenou z trestných rot a vedenou neschopným velitelem. A pak, postižení lidé si prý mohli splést ukrajinských esesáků s muži z muslimského pluku SS, kterému velel jistý Harun Al-Rašíd.
Postižení však slyšeli slovanskou řeč, ne německou či arabskou …
V neprospěch svědectví Heiko říká také případ v další liptovské obci Smrečany, kde se hned 28. října 1944 na místě činu ukázalo, že ho má na svědomí trestná výprava skupiny Wittenmayer.
Výprava následovala tři dny po popravě německého dělostřelci partyzány ze Žiarské doliny. Haličania obklíčili obec a začali na ni pálit z děl a minometů. Potom do Smrečian vnikli spolu s příslušníky pohotovostního oddílu HG z Piešťan. Chtěli popravit každého desátého muže, ale přivolaným zástupcem okresního úřadu v Liptovském Mikuláš se je podařilo od záměru odradit.
Při ostřelování obce však již zahynuli čtyři lidé včetně půlročního chlapce, sedm byli zraněni. Sedmnáct domů shořelo do tla, další byly poškozeny.
Ještě předtím řádili „protiteroristické“ komanda Haliče na Kysucích. V Plešivá, Radôstka, Staré Bystrici či v osadě Ústredie zůstaly po nich zastřeleni civilisté a spáleništi.
Po potlačení Povstání divize prošla další reorganizací. Vytvořila tři samostatné bojové skupiny, které pak bojovaly proti osvobozenecké vojska sovětské a rumunské armády.
Koncem ledna 1945 divizi přemístili do dolního Štýrska, aby se později zúčastnila bojích proti jugoslávským partyzánům na území dnešního Slovinska.
O dva měsíce později přijala nový název – 1. divize Ukrajinské národní armády a už pod ukrajinským velením ustoupila do britské okupační zóny. Na hranicích Itálie a Rakouska se vzdala Britům.
Většina jejích příslušníků měla štěstí. Pocházeli totiž z té části Ukrajiny, která před zahájením druhé světové války nepatřila ještě SSSR, ale Polsku. Proto na rozdíl od vlasovci nepodléhaly násilnému vydání sovětské straně. Jako polští občané po válce emigrovali do Velké Británie, USA a Argentiny.
Mimochodem, mnozí Slováci si Haličanov dlouho mýlili právě s vlasovci …
A žijí si dále, pokud nezemřeli
Před deseti lety se z podnětu Gevilla Jänner, člena Sněmovny lordů, začalo vyšetřování kauzy bývalých ukrajinských esesáků na Britských ostrovech. Údajně jich tam tehdy žilo ještě 1 200.
Tamní televizní stanice ITV odvysílala předtím dokument, podle něhož by se měla divize SS Galizien – a policejní pluky SS, které vznikly jako vedlejší produkty při jejím formování – zodpovídat za několik masakry v Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku.
Je zřejmé, že na masakru v Hutě Pienackej, kde zahynulo okolo 800 Poláků a Židů, se mohly podílet jedině Ukrajinci z policejního pluku, a nikoli samotné divize, protože tragédie se stala ještě v únoru 1944. Mnozí policisté však doplňovaly divizi v rámci její reorganizace po neúspěšném boji s jednotkami Rudé armády a nyní by někteří mohli ještě žít ve Velké Británii …
Vyšetřování však šlo do ztracena. Jak prohlásil později zástupce Wiesenthalova střediska ve Vídni, právě v případě Velké Británie je pátrání po válečných zločincích, natož jejich vydání do zahraničí, mimořádně složité.
„Morální principy – Cesta ke štěstí“ je průvodce k lepšímu životu založeném na zdravém rozumu, tvoří dvacet jedna univerzálních pravidel, která platí pro každého bez rozdílu rasy, barvy pleti či vyznání. Když se člověk řídí těmito principy a pomáhá v tom ostatním, může to zlepšit jeho vlastní přežití.
Podělte se o „Morální principy – Cestu ke štěstí“ se svojí rodinou, přáteli a kolegy a tím zlepšete svůj i jejich život.
„Morální principy – Cesta ke štěstí“ je k dostání i ve formě brožury, vázané knihy a DVD. Více na http://www.moralniprincipy.cz
Peníze dosud vládnou světu – zisk a finanční příjem jsou hlavní motivací pro řadu lidí.
plátce – zaplatil a dostal co čekal
zaplatila a možná nedostala vůbec co potřebovala
Kdo má peníze ten si může poroučet. Když zaplatí někdy se dočká toho co čekal, jindy ale může být nepříjemně překvapen, jak z něj druhý člověk vytáhl peníze protože je prostě hodně chtěl a dodal mu něco co nebylo zdaleka tak hodnotné a prospěšné jak plátce doufal že by to mohlo být.
