Ředitel Glopolisu (což je „Pražský institut pro globální politiku“) Petr Lebeda uznává významný přínos mezinárodního obchodu. Zvýšení exportu zemědělských plodin v rozvojových zemích přineslo zapojeným farmářům vyšší příjmy a tak přispělo ke zmenšení chudoby a větší potravinové dostupnosti (FAO 2007). řešení chudoby však nevidí ve volném obchodě, jak mnozí zastánci neoliberální ekonomiky. potřebu liberalizace zdůrazňuje v sektoru obchodu a v dalších službách. Posun k lepšímu by podle něj přinesl rozvojovým zemím především volnější pohyb pracovní síly, jednodušší a přehlednější
administrativa, hladší odbavení a proclení zboží, rychlejší a levnější přeprava na vzdálené trhy. Nejchudší země však nemají ani dostatečnou nadprodukci potravin na vývoz, ani téměř žádné další průmyslové výrobky či služby na vývoz a na konkurenceschopnou produkci jim chybí potřebná infrastruktura. Další liberalizace trhu s sebou navíc přináší nové výdaje spojené s plněním závazků, s administrativou, a vyčerpává politické kapacity potřebné pro řešení zásadnějších reforem. Problémem je i postoj velkých rozvíjejících se zemí, tzv.
vynořujících se trhů (Indie, Čína, Brazílie), které se brání závazkům vůči rozvojovým zemím a ztrátě svých privilegií vyplývajících z jejich oficiální pozice rozvojových zemí (Lebeda 2005).