Odmítnutí ESLP může vážně ovlivnit právní systém Ruska
Ruská státní Duma ve druhém a třetím čtení přijala návrh zákona, podle kterého nebudou u nás vymáhána rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přijatá po 15. březnu (datu vystoupení Ruska z Rady Evropy). Odškodnění podle rozhodnutí ESLP, které vstoupilo v platnost do 15. března, bude vypláceno pouze v rublech na účty v ruských bankách. Navíc rozhodnutí soudů Ruské federace budou mít od nynějška větší váhu než rozhodnutí ESLP.
Právník Benefactum Denis Valdějev se domnívá, že vystoupení Ruska z Rady Evropy a odmítnutí ESLP vážně ovlivní právní systém.
— ESLP byl zamýšlen jako nadnárodní soudní orgán, na který se mohou občané obrátit, pokud byly vyčerpány vnitrostátní mechanismy spravedlnosti (všechny soudy byly schváleny). Navíc počet stížností podaných ročně jen ruskými občany se blíží 10 000 (více jen v Turecku). Nabízí se otázka, kde hledat pravdu v situacích, kdy člověk vyčerpal své vnitřní pokusy ovlivnit stát.
Právník poznamenal, že samotný ECHR bude i nadále k dispozici ruským občanům – až do začátku roku 2023 (v nejlepším případě 2024). Poté už ale Rusové nebudou moci žádat o ochranu svých práv, pokud se Ruská federace nevrátí do Rady Evropy.
– Rusko si pro takový vývoj událostí již dlouho připravilo polštář. Zejména v roce 2015 byly provedeny úpravy federálního zákona „O Ústavním soudu“, jejichž podstatou bylo, že Ústavnímu soudu Ruské federace bylo uděleno právo určovat vykonatelnost či neproveditelnost konkrétních rozhodnutí ESLP v r. každou konkrétní situaci. Později, v roce 2020, byly provedeny změny Ústavy, které schválily možnost nevykonávání rozhodnutí mezistátních orgánů (včetně ESLP). Všechny tyto kroky byly učiněny na pozadí prohlášení mnoha vládních činitelů, že ECHR se stal zpolitizovanou strukturou, jejímž účelem je zdiskreditovat náš stát na mezinárodní scéně, vysvětlil Denis Valdějev.
Podle právničky Julije Fedotové by nahrazení ESLP Nejvyšším nebo Ústavním soudem Ruské federace bylo nerovné, takže Rusové zůstali bez důležitého ochranného mechanismu na mezinárodní úrovni.
„Prohráváme poslední instanci, ve které byla šance na přezkoumání případu kvůli novým okolnostem nebo na odškodnění. Doposud Rusko celkově alespoň nějak provádělo svá rozhodnutí ohledně plateb, nyní jsme o tuto možnost připraveni i my,“ domnívá se Julia Fedotova. – Neexistují žádné obdoby EÚLP, Nejvyšší ani Ústavní soud nemohou nahradit EÚLP. Nejvyšší soud je součástí jednotného systému, jeho posledním krokem, který málokdy funguje ve prospěch občanů. Ústavní soud je obecně o něčem jiném, zvažuje uplatnění práv a zákonů v konkrétních případech.
Připomeňme, že 10. března Rada federace oznámila, že Rusové se nebudou moci obrátit na Evropský soud pro lidská práva poté, co země opustí Radu Evropy. S lidskoprávní aktivistkou jsme hovořili o tom, jaké alternativy mají k dispozici ti, kteří chtějí napadnout rozhodnutí ruských soudů, a proč tyto možnosti zatím nejsou populární.