Děti leží s angínami, a lékaři jim nemají co předepsat. Potřebné léky nejsou. Vlastimil Válek už tři čtvrtě roku jen slibuje a mlží. Rezignovat měl už dávno.
Pokud máte vy nebo vaše dítě angínu, zkuste odvar z tuřínu, homeopatika nebo si poslechněte moudra Jardy Duška. Je to sice všechno k ničemu, a v případě Duška si navíc poškodíte mozek, ale stále je to dostupnější péče než antibiotika.
Antibiotika, ale nejen ta, nám schází od loňského roku. Lékařstvo předepisuje pomalu i léky pro koně a lékárnictvo vymetá poslední zapadlé rohy regálů. Část situace je dána nepřehledným vývojem globálního kapitalismu, který tak dlouho přesouval výrobu do levnějších zemí, až doma nic nezbylo. Část našimi lokálními problémy. A nad těmi bdí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, člověk, který kdyby řídil ministerstvo v době pandemie, jsme nejspíš všichni dávno po smrti.
Ministr slibuje…
Nicméně psát, že ministr bdí, je nejspíš příliš odvážné tvrzení. Ministr především vypouští nepodložené výroky, z nichž se stávají fámy a časem legendy. Že léků bude dostatek tak člověk, který má k dispozici obrovský aparát a sbíhají s u něj všechna dostupná data, slibuje už od prosince loňského roku – vždy s výhledem na další měsíc.
Národ kutilů si bude muset penicilin vyrábět doma.
V prosinci 2022 jsme se tak mohli dočíst, že má Válek situaci pod kontrolou a léky budou nebo že ministerstvo jedná rychle a efektivně. V lednu ministr tvrdil, že problém s léky přetrvá do jara a na podzim už bude vše dobré, případně že situace bude v pořádku už od března. Na konci ledna si Válek dovolil tvrdit, že se situace na trhu s léky stabilizuje. V únoru se ministr omlouval, že léky nejsou a současně tvrdil, že dělá maximum a naštěstí nehrozí, že by někdo nedostal léčbu, jakou potřebuje. Pokud jste tehdy a kdykoli později pročesávali lékárny a hledali marně třeba penicilin v sirupu, tak k tomu podle ministra prostě nedošlo.
V březnu ministr přiznal, že nedostatek léků potrvá do léta, a místo léků řešil regulační poplatky, aby lidé nezneužívali péči, která sice není, ale co kdyby byla. V půlce dubna přišel Válek s tím, že penicilin sice stále není, ale od půlky května už určitě bude. Lékaři mezitím předepisovali, co měli po ruce. To ovšem zvyšuje rezistenci bakterií na antibiotika, což je považováno za jednu z největších hrozeb budoucnosti i současnosti. V květnu Válek nic nesliboval, ale hrozil, když obvinil z nedostatku antibiotik nadnárodní farmaceutické koncerny.
V červnu stále chybějí antibiotika pro děti a Válek připravuje zákon, který má od podzimu vše napravit. Jsme v půli srpna, a rodiče tak jako každý předchozí měsíc marně shánějí antibiotika na angíny pro děti, ale nakonec i pro sebe. A hlavní dodavatel penicilinu pro Česko oznámil, že končí s dodávkou léků, protože se mu to vzhledem k nízké ceně nastavené ministerstvem nevyplatí.
Ministr hájí lichváře z IKEMu
Nyní už Válek k tématu raději mlčí a věnuje se obhajobě lichváře, kterého jmenoval do čela pražského IKEMu. Jak se ukázalo, ředitel měl jako vedlejší job půjčky na vysoký úrok, kterými ruinoval životy druhých. Místo zaneprázdněného Válka nás uklidňují úředníci a náměstci ministerstva, že je do podzimu času dost, léků taky a vše se zvládne. Jak už víme z předchozího tři čtvrtě roku, jsou to ta nejtemnější slova, jaká mohla od ministerstva zaznít. Národ kutilů si bude muset penicilin vyrábět doma.
Zda chce výrobce penicilinu, který dočasně ukončil dovoz léku, nehorázné výpalné, nebo jsou jeho požadavky oprávněné, posoudit nelze. Nicméně víme, že ministerstvo škudlí každou korunu, kterou může – nebo spíše musí, protože Stanjura a potažmo vláda škrtá beze smyslu všude a všechno. V navrhovaném rozpočtu na příští rok tak chce vláda znovu odložit valorizaci plateb za státní pojištěnce. Ti tvoří svým počtem okolo šesti milionů většinu pojištěnců, a každé zvýšení plateb se tak počítá v miliardách.
Pokud by se Válek dohodl na zvýšení cen za léky pro děti nebo antibiotika vůbec, promítlo by se to okamžitě do rozpočtu pojišťoven. Druhou variantou je nechat doplácet léky pacienty. Ani do jednoho se asi ministerstvu tak úplně nechce, a tak antibiotika chybějí, a jak vyplývá z ujištění ministerstva, podle něhož bude všechno v pořádku, situace je vážná a nikdo netuší, jak to dopadne.
Nicméně taková už je cena úspor, které se z drtivé většiny hledají jen proto, že ODS protlačila zrušení superhrubé mzdy, aby přidala peníze svým voličům, a ti mohli přitopit pod kotlem zničující inflace nebo růstu cen bydlení. Díru v rozpočtu teď nejspíš platíme i nedostatkem něčeho tak samozřejmého, jako je penicilin. Tak snad to za to stálo. Jiný ministr by za takový chaos skončil už dávno.
Autor je redaktor Alarmu.
