165 kilometrů dlouhý a čtyři metry vysoký plot na maďarské jižní hranici existuje již osm let a během této doby úřady zadržely téměř milion migrantů, uvedla mluvčí Maďarské vlády Alexandra Szentkirályi v Röszke na srbském- Maďarská hranice, v místě dřívějšího útoku na hlídky.
Alexandra Szentkirályi připomněla, že v současnosti nejagresivnější v ochraně evropských hranic před nelegálními migranty bylo Maďarsko. Plnila tím také svůj závazek ze Schengenské dohody bránit nelegální migraci do Evropské unie.
Maďarsko vydalo na ochranu hranic již 600 miliard forintů (1,5 miliardy eur), Evropská unie však dosud proplatila pouze 1,5 procenta z této částky.
Mezitím Maďarsko také hlídá hranice EU, když chrání své vlastní hranice, zdůraznila mluvčí vlády. Jak řekla, „migrace je naše Maďarská tichá válka, kde břemeno zajištění toho, aby Evropa zůstala Evropou, leží na našich Maďarských bedrech“.
Maďarsko nyní bojuje s nelegální migrací necelou dekádu. Tento čin by měl být uznáván, podporován a respektován, ale místo toho je neustále pod útokem, upozornila Alexandra Szentkirályi.
Slovy mluvčí vlády: „Zatímco pracujeme, bohužel nezahálí ani Brusel, který se nám snaží vnutit povinnou kvótu migrantů“.
Podle plánu, pokud členský stát odmítne přijmout migranty, musel by zaplatit přibližně 8 milionů forintů (20 550 EUR) za migranta.
Maďarsko však tomuto tlaku neustoupí, nebude akceptovat povinné kvóty a tábory migrantů a bude proti tomu bojovat všemi prostředky, které má k dispozici, zdůraznila.
György Bakondi, hlavní poradce předsedy vlády pro vnitřní bezpečnost, připomněl, že gangy pašeráků lidí se stále více organizují, zatímco skupiny 100 nebo 200 členů se snaží nelegálně překročit hranici nebo se o to pokoušejí na 19 místech současně. Překračování hranic a pašeráci jsou také stále násilnější a neustále útočí na ploty, vozidla, elektronická detekční zařízení a hlídky. Letos už bylo zraněno sedm policistů.
Na vojvodinské (srbské) straně hranice nedošlo k žádnému útoku na obyvatelstvo od roku 2015. V poslední době však došlo ke dvěma nebo třem takovým incidentům, kdy byl ruční granát vržen na soukromý dům a útok nožem na lidi sedí na terase, upozornil György Bakondi.
Mezitím se počet překračujících hranice neustále zvyšuje, maďarské úřady zasáhly v prvním čtvrtletí letošního roku proti 27 600 migrantům, ve druhém 36 490 a ve třetím 43 300.
Většina migrantů jsou občané Sýrie, Afghánistánu, Turecka a Pákistánu. Mezi nimi turečtí občané vstupují do Srbska legálně a poté se snaží nelegálně vstoupit do EU.
Asie bude nadále tlačit na globalizaci a integraci, říkají klíčoví hráči
TOKIO – Trilaterální komise, tajná nevládní mezinárodní organizace zaměřená na podporu užší spolupráce mezi USA, Evropou a Asií, nedávno umožnila reportérům Nikkei zasednout během dvoudenního zasedání svého asijsko-pacifického křídla. Bylo to poprvé ve své 50leté historii, kdy skupina umožnila reportérům vyslechnout celé její jednání.
Dva členové výkonného výboru Asijsko-pacifické skupiny, kteří stáli za rozhodnutím umožnit Nikkei účastnit se shromáždění a informovat o něm, se posadili k rozhovoru, aby prodiskutovali, proč se rozhodla otevřít.
James Kondo je předsedou International House of Japan, neziskové organizace se sídlem v tokijské oblasti Roppongi, která byla založena v roce 1952 s podporou Rockefellerovy nadace. Masahisa Ikeda je asijský regionální řídící partner a vedoucí kanceláře v Tokiu advokátní kanceláře Shearman & Sterling.
Kondo i Ikeda jsou členy výkonného výboru, řídícího orgánu Trilaterální komise, a podporují předsedu asijsko-pacifického regionu Takeshi Niinamiho.
Ikeda se má stát asijsko-pacifickým ředitelem komise příští rok v březnu, což je první změna ředitele regionálního křídla za 49 let.
Otázka: Trilaterální komise je známá svou mlčenlivostí. Proč to otevírat?
Ikeda: Trilaterální komise přísně dodržovala a bude dodržovat pravidlo Chatham House, kde účastníci mohou volně používat obdržené informace, ale nesmí být odhalena totožnost ani příslušnost mluvčího. Reportéři nesměli ani vstoupit do místnosti. Na našich každoročních plenárních schůzích jsme měli často tiskové místnosti venku, kde členové informovali média o celkové diskusi.
Členy komise jsou někteří novináři, ale je to poprvé, kdy byl přijat reportér, aby informoval o jednání.
Je pravda, že uzavřený, spíše utajovaný, tajemný vzhled shromáždění často pracoval v náš prospěch. Ale v asijsko-pacifickém křídle jsme si všimli, že uznání Trilaterální komise klesá, zejména mezi lidmi ve věku 30 a 40 let. Protože účelem komise je přesně uchopit megatrendy světa, přivést odborníky z různých generací a oborů a navrhnout účinné politiky, je důležité, abychom byli známí.
Domnívám se, že Asie hraje v komisi zásadní roli. Zhruba v posledním desetiletí byla americká politika vůči Asii, zejména vůči Číně, úzkoprsá a neústupná. Ubližuje to nejen světu, ale i samotným USA.
Například Rusko a Čína jsou sousedícími supervelmocemi s jadernými zbraněmi. Pokud by se USA spojily s Čínou v určitých aspektech ukrajinské politiky, válka by se mohla rychle urovnat.
Jednou z rolí Trilaterální komise je poskytovat takové perspektivy z Asie, aby USA mohly rozpoznat, že existuje jiná cesta.
V Trilaterální komisi může kdokoli říkat, co chce, což je tradice, které si vážím. S reportéry v místnosti nebo bez nich musíme tuto tradici zachovat.
Q: Kondo-san, co vás přivedlo do Trilaterální komise?
Kondo: Rodina Rockefellerů se vždy snažila budovat pevnější vztahy s Asií. Moje organizace, International House of Japan, byla založena Johnem D. Rockefellerem III a japonským novinářem Shigeharu Matsumotem v roce 1952. Johnův mladší bratr David Rockefeller vytvořil Trilaterální komisi a od jejího založení byli jejími členy vždy vůdci IHJ.
Při pohledu na zahraniční politiku USA mám pocit, že postoje k Číně se mezi demokraty a republikány velmi podobaly. V Evropě jsou pozice vůči Ukrajině na celém kontinentu podobné. Ale v Asii jsou názory velmi různorodé. Pokud jde o sankce vůči Rusku, mnoho asijských zemí se buď zdrželo hlasování, nebo se snažilo zachovat neutrální postoj. Pokud jde o Čínu, každá země má ještě odlišnější přístupy na základě svých příslušných národních zájmů.
Rozhovor s herním designérem a zakladatelem Společnosti pro obranu svobody projevu Danielem Vávrou
Tato rozmanitost je důležitá a je třeba ji brát v úvahu.
Ať už jde o hospodářskou politiku nebo klimatickou politiku, pokud se Asie dokáže spojit a dohodnout se na směru, pak pouhý rozsah ekonomik nebo populace téměř zaručuje, že to bude mít významný dopad na svět.
Domnívám se proto, že rozhodující hlas o směřování světa má Asie.
Trilaterální komise je jedním z mála mezinárodních setkání, kde je Asie na stejné úrovni s USA a Evropou, takže doufám, že to může být efektivní jeviště pro diplomacii druhého kanálu.
Během našeho regionálního setkání v Tokiu ve dnech 19. a 20. listopadu byli členové ASEAN dotázáni, co budou dělat v případě mimořádné události na Tchaj-wanu, a váhali, zda dát definitivní odpověď. Tento druh nuancí je méně slyšet v diskusích v Londýně nebo New Yorku, ale jsou důležité.
Otázka: Jak přivádíte Čínu do diskusí?
Ikeda: Od roku 2000 jsme do komise zvali čínské a indické intelektuály. Nemůžeme adekvátně poskytnout „asijskou perspektivu“ bez přispění Číny a Indie.
V současné době je v komisi devět čínských členů. Všem devíti bylo zasláno pozvání k účasti na asijsko-pacifickém regionálním setkání v Tokiu, ale z důvodů COVID-19 nebo kvůli celostátnímu sjezdu komunistické strany nemohl nikdo přijet.
Chceme rozšířit zastoupení, a i když budeme nadále zvát čínské členy, můžeme pozvat lidi z Hongkongu, aby nám pomohli lépe porozumět Číně.
Kondo: Když mluvíme o globálních vůdcích veřejného mínění, vždy to jsou američtí nebo britští učenci mluvící o světě. Dokonce vedou diskusi o Číně a Indii, protože média mají tendenci tyto odborníky citovat. Ale Asie má mnoho intelektuálů a také v Asii existují nová média. Tyto názory chceme začlenit do našich diskusí.
V době, kdy byla v roce 1973 vytvořena Trilaterální komise, bylo pro USA a Evropu pohodlné jen si mezi sebou povídat a řídit globální ekonomiku. Někteří lidé byli proti přivedení Japonska do tohoto exkluzivního klubu, ale rostoucí ekonomický vliv Japonska si to vynutil.
Dnes, protože se svět stále více rozděluje, musíme chápat různé perspektivy. Pro Evropu bude důležité zahrnout do svých diskusí ruské názory.
Vyloučení Číny nemůže být odpovědí na nic. Pokud uzavřením Číny tato země zmizí, možná by to mohla být možnost. Ale realita je taková, že Čína je masivní ekonomická entita, která se bude i nadále podílet na všech našich životech. Čím více se dialog Track 1 mezi vládami zastaví, tím větší roli Track 2 zaujímá.
Pokud by se čínští členové měli účastnit budoucích diskusí, je důležité, abychom vytvořili prostředí, které pro ně bude bezpečné, aby mohli mluvit, aniž by se museli obávat souvisejících politických rizik.
Otázka: Řešení nerovností je výzvou jak pro Západ, tak pro Asii.
Kondo: Asie a Západ mají výrazně odlišné názory na budoucnost globalizace. Asie nejvíce těžila z globalizace a mnoho lidí v regionu se díky integrovanému světu vymanilo z chudoby. Asie rostla tím, že sloužila jako výrobní centrum pro americké a evropské trhy, ale to vedlo k nerovnostem v USA a Evropě, protože pracovní místa se přesouvají do zámoří.
Asie bude i nadále tlačit na globalizaci a bude muset prokázat, že dynamický růst Asie bude zdrojem růstu pro západní podniky. Spojené království tuto vizi budoucnosti pochopilo a žádá o vstup do Komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství.
Bohužel jsme nebyli schopni v tomto kontextu utvářet diskusi. Tvrdit, že globalizace ustoupila a ovládla ji polarizace, je západní narativ. Asijský příběh říká, že země jako Čína a Indie rostly exponenciálně v rámci globalizace a v případě Indie budou i nadále dosahovat více než 6% růstu HDP. Žádný jiný region jako tento neexistuje. Diskuse by se měla týkat toho, jak tuto dynamiku sdílet. Místo toho má mnoho asijských zemí tendenci si jednoduše stěžovat USA, že na americký trh nemají dostatečný přístup. Asie musí ukázat, jak mohou být USA součástí dynamického růstu Asie, aby znovu nastartovaly obchodní rozhovory.
Na nedávném fóru před ruskými podnikateli Vladimir Putin mluvil s jistou sebedůvěrou, že Evropa se ještě dlouho nebude moci zbavit ruské energetické závislosti.
Ruská hlava státu Vladimir Putin na nedávném fóru pro podnikatele řekl, že Západ – tedy Evropa – nebude moci přestat používat ruskou ropu a plyn po mnoho příštích let, uvedla agentura Interfax News Insider . Je nepravděpodobné, že v příštích letech odmítnou naše energetické zdroje, řekl prezident.
O významu Putinovy poznámky svědčí fakt, že se očekává, že ruské příjmy z tohoto exportu porostou do hvězdného nebe. Ceny ropy vyskočily do začátku roku 2022 o 50 procent a vzrostly na 13leté maximum po silném růstu poptávky ve spojení s omezenou nabídkou. V důsledku toho by ruský export ropy a plynu mohl zemi přinést tržby ve výši 235,6 miliardy dolarů, což je o 20 procent více než v roce 2021.
Navzdory pokusům o sankce je evropská ekonomika stále zranitelná vůči ruským energetickým zdrojům a ruská hlava státu má pravdu, že to tak může ještě dlouho zůstat. Německá vláda například slibuje, že do roku 2024 přeruší dovoz ruského plynu, který nyní pokrývá 35 procent potřeby zemního plynu v zemi. Kupci ztracené ropy kvůli omezením se nacházejí v Indii a Číně, i když se slevou.
Putin ve skutečnosti jen mluvil o tom, že Rusku dá na nějakou dobu nad touto zranitelností trumf Evropě. Světové zásoby ropy se zmenšují, ceny rostou, to je vše, řekl na tabuli, pravděpodobně s falešným úsměvem na rtech. – Tržby firem díky tomu rostou a každý to ví.