Německo | tescoreality.cz

Chorvatský prezident označil komentář Německa „Jsme ve válce s Ruskem“ za „šílenství“

Přeje Německu více štěstí ve válce proti Rusku než před 70 lety.

Chorvatský prezident Zoran Milanovič odpověděl německému ministrovi zahraničí slovy „vedeme válku proti Rusku“ tím, že poznámku označil za „šílenství“ a popřál Německu více štěstí než v poslední válce, kterou měli s Ruskem před 70 lety.

Uf, hořet.

Milanovič reagoval na bizarní a pobuřující prohlášení německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbock v úterý na Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

German foreign minister declares war on Russia pic.twitter.com/C4cAqnZXhD

— Michael Tracey (@mtracey) January 25, 2023

Chorvatský prezident Zoran Milanovič „Ano, musíme udělat více také na tancích, ale nejdůležitější a nejdůležitější část je, že to děláme společně a že nehrajeme v Evropě na obviňování, protože vedeme válku proti Rusku a ne proti sobě.“ “ řekl Baerbock. Milanovič komentáře zesměšnil a řekl, že takový vývoj je pro něj novinkou. „Německý ministr zahraničí nyní říká, že musíme být jednotní, protože cituji, jsme ve válce s Ruskem. To jsem nevěděl,“ řekl Milanovič. „Možná je Německo ve válce s Ruskem, ale pak, hodně štěstí, možná to tentokrát dopadne lépe než před 70 lety.“ „Chcete, abychom vstoupili do války?“ zeptal se Milanovič během návštěvy přístavního města Split a dodal, že Chorvatsko by Ukrajině „v žádném případě nemělo pomáhat“ vojensky.

Croatian President Zoran Milanovic: The German Foreign Minister said in English the day before yesterday in Strasbourg that we must be united because we are at war with Russia. I quote: „We are at war with Russia.“ I did not know that. pic.twitter.com/dnQO1VllwQ

— Milopotamus (@Xifidion) January 27, 2023

Chorvatský prezident vyjádřil svůj údiv nad tím, že tak agresivní rétoriku chrlí zástupce obvykle pacifistických německých Zelených.

„Pokud jsme ve válce s Ruskem, tak se podívejme, co musíme udělat. Ale nebudeme se Německa ptát na jeho názor,“ prohlásil Milanovič. „Ať zjistí, kdo je tam skutečným kancléřem. V politice jsem dlouho a naše země si toho prošla hodně, ale nikdy předtím jsem neviděl takové šílenství.“

Milanovič odsoudil mocnosti NATO za zaplavení regionu tanky a další výzbrojí s cílem prodloužit válku.

„Ty tanky mohou shořet nebo se mohou dostat na Krym, ale Chorvatsko s tím nebude mít nic společného,“ trval na svém.

Jak jsme již dříve zdůraznili , prodeje amerických zbraní do jiných zemí vzrostly ze 103,4 miliardy $ v roce 2021 na 153,7 miliardy $ v roce 2022, přičemž Lockheed Martin, Northrop Grumman a Raytheon způsobili zabíjení ukrajinského konfliktu.

V souvisejícím vývoji francouzské ministerstvo zahraničí tvrdilo, že USA, Německo a další země posílající bitevní tanky na Ukrajinu neznamená, že NATO je ve válce s Ruskem.

„Nejsme ve válce s Ruskem a žádný z našich partnerů není,“ řekla mluvčí ministerstva Anne-Claire Legendreová.

Opravdu? Určitě to tak cítí.

Ceny pohonných hmot v Německu opět rostou – nafta je stále dražší než benzín

Ceny pohonných hmot v Německu porostou i po přelomu roku do roku 2023. Hodnocení ADAC vrhá světlo na současný trend a poskytuje základní informace.

Energetická krize loni způsobila prudký nárůst cen pohonných hmot v Německu. Po přechodném snížení ceny benzinu a nafty v posledním kalendářním týdnu roku opět vzrostly.

Tento trend k nelibosti místních řidičů pokračoval i na přelomu roku a v prvních dnech roku 2023: Jak uvádí ADAC ve svém novém hodnocení, průměrné ceny pohonných hmot opět stouply.

Ceny pohonných hmot v Německu aktuálně rostou – za to nemůže cena ropy
Podle dopravního klubu stál litr Super E10 v celostátním průměru 1,743 eura, což bylo o 5,7 centu více než týden předtím. Nafta byla u benzínových pump v Německu o 3,4 centu dražší a stála v průměru 1 850 eur za litr.

Jak také ADAC ve středu (4. ledna) vysvětlil, příčinu rostoucích cen paliva nelze hledat v aktuální ceně ropy: ta je totiž ve srovnání s minulým týdnem nižší, i když jen nepatrně. Z vyjádření dopravního klubu vyplývá, že současný vývoj cen pohonných hmot je dán spíše cenovou politikou ropných společností.

Nigerijci zbili v Německém Essenu průvodčího do bezvědomí

Dva Nigerijci zbili v v Německém Essenu průvodčího a musel být hospitalizován. Průvodčí požádal jednoho Nigerijce, aby uvolnil prostor dveří, aby vlak mohl pokračovat.

Průvodčího vlaku S-Bahnu v Essenu o víkendu napadli dva Nigerijci. Podle policie migranti muže dusili a zbili do bezvědomí.

Podle úředníků byl důvodem hádky v neděli večer požadavek 41letého průvodčího na 36letého Nigerijce, aby opustil prostor dveří vlaku, aby vlak mohl pokračovat svou cestu. Imigrant prý předal své partnerce dítě, která v tu chvíli držela dítě v náručí, a hrozivě se postavil před zaměstnance drah.

Veřejné slyšení k Petici proti omezování svobody slova na sociálních sítích

Nigerijec skáče krajana na stranu
Pak útočníkovi přispěchal na pomoc druhý, 37letý Afričan a prázdným kočárkem vrazil do průvodčího. Společně prý muže nakonec dobili do nemocnice. Když policisté dorazili, našli průvodčího na zemi v bezvědomí.

Jeden z pachatelů se pokusil uprchnout, ale byl zatčen. Německá federální policie zahájila úkony trestního řízení pro společné nebezpečné ublížení na zdraví.

Zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/deutschland/2022/nigerianer-attacke-essen/

Němečtí zelení jsou pro platby reparací Polsku za druhou světovou válku

Němečtí zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Poslanec Bundestagu ze Strany zelených Manuel Sarrazin kritizoval odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny jako „morálně a politicky těžko ospravedlnitelné“.

Zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny bylo „morálně a politicky stěží ospravedlnitelné“, kritizoval poslanec Zelených za Bundestag Manuel Sarrazin v dokumentu, který má Süddeutsche Zeitung k dispozici .

Německo nemůže „prohlásit debatu za ukončenou, pokud ještě neskončila pro naše polské partnery a přátele jako první oběti německé útočné války,“ zdůraznil Sarrazin. Existují „slepá místa německé viny během války a okupace v Polsku, která se nadále jen stěží bere v úvahu“.

Německo nyní musí vyjít vstříc svým sousedům „empatií“. Vyzval federální vládu, aby vyslala signál, že je připravena „udělat svůj domácí úkol“. V roce 2017 Polsko odmítlo jakékoli nároky na reparace ze strany Polska a odkázalo na zproštění povinnosti sousední země z roku 1953. Otázka je právně i politicky uzavřená.

Otázka reparací jako hlavní problém vztahů

Krátce před 75. výročím konce války 8. května však vládní politik Arkadiusz Mularczyk (PiS) oznámil, že jím pověřená komise určila válečné škody způsobené Německem . Tehdy je ale ještě neměl vyčíslené.

Podle průzkumu „Německo-polského barometru“ je nyní otázka reparací považována za hlavní problém ve vztazích a jako důvod ji uvádí 58 procent Poláků a 52 procent Němců, jak uvádí Süddeutsche Zeitung . Sarrazin poznamenal, že ve Varšavě zavládlo „všeobecné zklamání“ z výsledků německo-polské spolupráce. To by mohlo vést k tomu, že se věci po prezidentských volbách na konci června ujme polská vláda. Pak by došlo ke konfliktu mezi Berlínem a Varšavou.

Němci by měli platit z „lidskosti“ a „dobré vůle“.

Zelený politik představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby Polsku. Jako humanitární gesto by Německo mělo zřídit fond, ze kterého by se mohly hradit léčebné náklady pro oběti války a okupace. Druhý fond by měl být použit jako „gesto dobré vůle“ k odškodnění obětí a jejich dětí, které dosud nebyly brány v úvahu.

Sarrazin navrhl „symbolické odškodnění“ pro místa, kde němečtí vojáci spáchali válečné zločiny. Navíc by muselo být zdokumentováno co nejvíce obětí okupace. Příspěvek do polského kulturního projektu je také vhodný a „důležitý krok“ v usmíření. Německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) příští úterý navštíví Varšavu. (citát)

Teaser: Poslanec Spolkového sněmu Zelených Manuel Sarrazin se vyslovil pro to, aby Německo udělalo ústupky v platbách reparací Polsku. Představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby.

Druhá světová válka: Polsko požaduje stamiliardové válečné reparace

Pár dní před 80. výročím začátku druhé světové války se v Polsku znovu ozývaly výzvy k německým reparacím. Podle dosud nezveřejněné zprávy parlamentní komise se toto číslo pohybuje kolem 850 miliard amerických dolarů (766 miliard eur). Tato suma by byla stále vyšší než číslo, které loni uvedl člen vládnoucí PiS Arkardius Mularczyk. Zástupce Sejmu pro otázku reparací tehdy hovořil o 690 miliardách eur.

Že ustoupit od takových požadavků nepřipadá v úvahu, ve středu potvrdil i premiér Mateusz Morawiecki. „Polsko dodnes nedostalo od Německa adekvátní odškodnění za zvěrstva druhé světové války,“ řekl Morawiecki novinám mediální skupiny Funke. Země ztratila ve druhé světové válce šest milionů lidí – „mnohem více než jiné země, které obdržely rozsáhlé reparace. To není fér. Tak to nemůže zůstat.“

Berlín vidí požadavky vypořádané smlouvou dva plus čtyři

Morawiecki však částku neuvedl. „Budeme vážně určovat částku, kterou požadujeme,“ zdůraznil. Morawiecki neakceptuje námitku, že Polsko se již v roce 1953 zřeklo reparačních plateb. „To byla smlouva mezi Polskem a NDR, kterou neuznáváme.“ Kromě smlouvy s NDR však Polsko své odstoupení potvrdilo i ve smlouvě o normalizaci vztahů se Spolkovou republikou z roku 1970.

Berlín rovněž zastává názor , že tato otázka byla vyřešena dohodou dva plus čtyři z roku 1990 . Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz naopak věří, že německá vláda ustoupí . „Věc je často prezentována jako konflikt, ale mám dojem, že německá strana je našim požadavkům docela otevřená,“ řekl v únoru Czaputowicz.

Zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/ausland/2019/zweiter-weltkrieg-polen-fordert-hunderte-milliarden-an-reparationen/

Německo zaplatilo poslední splátku odškodnění za první světovou válku o 92 let později

Teprve 92 let po skončení 1. světové války Německo zaplatilo poslední splátku válečných reparací stanovenou podle ustanovení Versailleské smlouvy. Poslední kompenzační tranši ve výši 70 milionů EUR převedla Bundesbanka na účty vlád Velké Británie a Francie v roce 2010.

Příčiny druhé světové války

Po skončení 1. světové války byla 28. června 1919 ve Versailles podepsána mírová smlouva a v jejím rámci bylo poražené Německo zatíženo povinností platit válečné reparace. V roce 1921 speciálně jmenovaná Mezispojenecká reparační komise stanovila celkovou výši reparací zemím Dohody a spojeneckým zemím za ztráty, které jim vznikly během nepřátelských akcí, na 132 miliard zlatých marek.

Na lázeňské konferenci v roce 1920 bylo dohodnuto, že Francie obdrží 52 procent hlasů. reparační částky, Anglie 22 %, Itálie 10 % a Belgie 8 pro., Portugalsko a Japonsko po 0,75 procenta. Zbývajících 6,5 procenta. Řecko, Rumunsko, Jugoslávie a další způsobilé státy měly dostat.

V srpnu 1921 Německo zaplatilo první splátku ve výši 1 miliardy zlatých marek, ale od začátku dalšího roku začala německá vláda představovat nové potíže a vzhledem k tomu, že země neměla dostatečnou platební kapacitu, bylo splácení škod přerušeno.

Ve 20. letech 20. století byla dvakrát změněna pravidla pro placení reparací, čímž se jejich celková výše mírně snížila na 112 miliard zlatých marek. Podle různých propočtů platila Výmarská republika do roku 1932 cca 25-30 procent částky. původně předpokládanou výši odškodnění. Po nástupu Hitlera k moci byly platby pozastaveny.

Rakousko a Maďarsko neplatily prakticky žádné reparace. V roce 1922 Bulharsko zaplatilo 173 milionů zlatých franků a v roce 1923 byla částka bulharských reparací snížena na 550 milionů zlatých franků. Na konferenci v Lausanne v roce 1932 byly bulharské a turecké reparační závazky zrušeny.

Po druhé světové válce převzala odpovědnost za celou zbývající částku reparací za první světovou válku Spolková republika Německo. V roce 1953 bylo na londýnské konferenci dohodnuto, že platby musí být dokončeny do roku 1983. Naběhlé úroky mělo Německo zaplatit až po budoucím znovusjednocení a první splátka byla zaplacena v roce 1996.

Mnoho historiků postupem času dospělo k závěru, že Versailleská smlouva nedosáhla svých cílů a zatížit zemi obrovskými dluhy – protože Německo mělo pokrýt nejen válečné ztráty, které způsobilo, ale všechny náklady války – nebylo to pravé. nejlepší řešení.

Po skončení druhé světové války se přístup změnil, a přestože bylo Německo nuceno finančně kompenzovat ostatní národy, větší důraz byl kladen na obnovu Evropy.

„Po druhé světové válce bylo rozhodnuto pověsit vůdce, ale ne potrestat národ. Po první světové válce byl opak pravdou“ – komentoval ekonom prof. Mark Harrison. (PAP)

V části Německa nejezdily nákladní vlaky, neměly dostatek elektřiny

**Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo**

Omezené se týká několika regionů, stopka postihla i české dopravce.

Německá železnice zažila situaci, na kterou nejsou dopravci až na situace s přírodními živly zvyklí. Kvůli nedostatku elektřiny zastavil správce sítě DB Netze ve velké části Německa nákladní elektrické vlaky. Osobní doprava dál jezdí.

Vyplývá to z oznámení, které DB Netze rozeslal nákladním dopravcům a redakce ho má k dispozici. Jako důvod uvádí nedostatečné napájení trakční soustavy. „Mohu potvrdit, že nám nyní v Německu stojí několik nákladních vlaků z tohoto důvodu,“ řekl jednatel Metrans Rail Martin Hořínek.

Německo, které postupně utlumuje jaderné a tepelné elektrárny, tak zažívá situaci, kdy není schopno uspokojit veškerou poptávku po dopravě, kterou vláda preferuje jako ekologickou. Omezení se týká zejména severu a středu země. Jde konkrétně o spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko a tratě Hamburk – Hannover – Brémy, Hannover – Kassel/Bebrar a Wunstorf – Hannover – Lehrte. Nákladní vlaky mají stopku od 7 hodin i v Bavorsku,

K obnovené provozu došlo po 9. hodině.

Zaměstnanci Postbank Deutsche Bank po měsících tahanic uzavřeli dohodu o platu

S vedením bylo dohodnuto zvýšení mezd pro 15 000 zaměstnanců v maloobchodní jednotce Deutsche Bank Postbank, uvedly ve středu odbory, čímž se po měsících tahanic a stávek zlepšily vyhlídky na mzdovou dohodu pro širší průmysl.

Dohoda, uzavřená v úterý večer, přichází v době, kdy se inflace v Německu pohybuje nad 5 % a poté, co Deutsche zaplatila svému generálnímu řediteli o 20 % více v roce 2021, aby ho odměnila za nejziskovější rok banky za posledních deset let.

Podle podmínek dohody dostanou pracovníci od 1. června zvýšení mezd o 3,1 % a od února 2023 další zvýšení o 2,1 %, uvedl odborový svaz Verdi. Dohoda také zahrnuje platby ve výši 750 eur v květnu a lednu.

Odborový svaz požádal o 6% navýšení a další výhody.

Zaměstnanci vstoupili v pátek do stávky, což je poslední salva v probíhajících vyjednáváních o platech před úterním třetím kolem jednání.

Pozornost se nyní obrací k mzdovým rozhovorům pro 60 000 zaměstnanců v německých bankách veřejného sektoru a 140 000 zaměstnanců v soukromých bankách.

Tito pracovníci usilují o 4,5% zvýšení mezd a také o další práva, jako je práce mimo kancelář. Ten spor o mzdy trvá od loňského roku.

Vysoká inflace posílila ruku odborářů, ale banky čelily tvrdé konkurenci a nízkým ziskům, což vedlo ke snaze snížit náklady a snížit počet zaměstnanců.

Německo má více bank na hlavu než většina jeho sousedů a jiných průmyslových ekonomik.

v okolí Německého města Stuttgart je řada továren vyrábějících auta

Přibližně 635 000 obyvatel činí Stuttgart šestým největším městem v Německu a nespornou jedničkou v Bádensku-Württembersku. Hlavní město státu je také centrem metropolitního regionu s přibližně 5,3 miliony obyvatel a skutečným magnetem díky své obrovské ekonomické síle. Panoráma města je charakteristická svou polohou v údolní kotlině. Ve Stuttgartu jsou dokonce vinice na kopcích a Neckar také teče – na okraji – nad městem. Rozdíl nadmořské výšky v rámci města je 350 metrů. Osídlování probíhalo ve Stuttgartu již v římských dobách, přičemž velký význam měla zejména čtvrť Cannstatt. Cannstatt byl také zmíněn v dokumentech již v roce 700, ale lidé se již usazovali v oblasti dnešního vnitřního města. Stuttgart byl poprvé zmíněn jako hřebčín v desátém století a na město byl povýšen kolem roku 1220. V roce 1251 se stal součástí Württemberska, kde se brzy stal hlavním městem. V roce 1495 se Stuttgart stal vévodskou rezidencí. Formativní paláce jako Nový palác nebo Hohenheim a Saolitude pocházejí z 18. století. V roce 1806 se Stuttgart stal hlavním městem Württemberského království. Enormní populační růst začal v 19. století v průběhu industrializace – automobil byl (spolu)vynalezen ve městě v 80. letech 19. století. Kromě zmíněných zámků stojí ve Stuttgartu za vidění kolegiální kostel a starý zámek a četná schodiště a také Weißenhofsiedlung.

Ekonomiku Stuttgartu charakterizují především dva velcí výrobci automobilů. Je zde také známý dodavatel pro automobilový průmysl, který vyrábí i elektrospotřebiče a průmyslovou techniku. Další společnosti pocházejí ze středně velkého sektoru, který je zvláště dobře zastoupen s přibližně 1 500 společnostmi. Do Stuttgartu se dostanete jak z letiště, tak z dálkového vlakového nádraží. Dálnice jsou A8 a A81.

Pokud hledáte vozidlo ve Stuttgartu, najdete ho na Autohaus Daub. Naše společnost existuje v oblasti Stuttgartu od roku 1974 a nabízí širokou škálu extrémně cenově dostupných a všestranných vozidel. S námi získáte individuální poradenství v rodinné firmě a můžete si být jisti, že vaše nové vozidlo splňuje všechny vaše potřeby. Jako autosalon pro více značek vždy nabízíme zajímavé alternativy a také poskytujeme komplexní servis vozidel. Konečně je samozřejmostí doručení přímo k vám do Stuttgartu.

Kolín nad Rýnem, Stuttgart Interiér haly vypadá spíše jako velká dílna a méně jako moderní automobilka. Více než 30 zvedacích plošin je řazeno za sebou, s příklepem, šroubováním a někdy i svařováním na každé jednotlivé stanici.

Už jen z toho je jasné, že nejde o běžnou automobilku. Sám Ford mluví o „výrobě“. Neexistuje tedy žádná anonymní výrobní linka, která by diktovala tempo práce. Manuální práce se počítá v poměrně malé hale na severu Kolína nad Rýnem.

V závodech Ford byla zahájena výroba zcela nového vozu. Ne Fiesta, kterou vyrábí hned vedle v obrovské továrně 4000 dělníků 1400krát denně. A žádný jiný model Fordu jako Focus nebo Mondeo. Německá pobočka Fordu se v tomto případě stala něčím jako dodavatelem, který vyrábí vozidlo pro externího klienta. Třeba jako Magna v Rakousku, která vyrábí auta pro Mercedes a BMW.

Deutsche Post je zákazníkem Fordu v Kolíně nad Rýnem. Nebo spíše jejich dceřiná společnost Streetscooter. Německá pobočka americké automobilky vyrábí Streetscooter, třetí elektrický transportér Post, velký Work XL, v malé kolínské dílně. Pracuje tam 180 zaměstnanců, ve dvou směnách dokážou vyrobit až 3500 elektromobilů ročně. Streetscooter dosud vyráběl své dva menší modely v Cáchách a Dürenu.

Sám bych své dítě proti covidu nenaočkoval, říká šéf německé komise pro vakcinaci

Šéf německé Stálé očkovací komise (STIKO) Thomas Mertens

V Německu nadále pokračuje ostrá debata o tom, zda by se měly proti koronaviru očkovat všechny děti. Šéf německé Stálé očkovací komise (STIKO) Thomas Mertens uvedl, že i kdyby Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila očkování ještě menších dětí, sám by své dítě očkovat nenechal. STIKO, která je nezávislým poradním orgánem Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního německého úřadu pro potírání a prevenci chorob, doposud posilovací dávku vakcíny doporučovala jen seniorům nad 70 let, klientům pečovatelských zařízení a zdravotníkům.

Jako rodič by virolog Thomas Mertens své sedmileté dítě očkovat proti koronaviru zatím nenechal. Důvodem je podle něj především nedostatek informací o snášenlivosti vakcíny ve věkové kategorii pět let až jedenáct let. Mertens dodal, že by ho zatím nepřesvědčilo ani to, že by EMA schválila očkování zmíněné kategorie a označila ho za bezpečné.

Pokračování zde