expremiér Nečas jehož manželka dostávala drahé dary se oprávněně bojí vstupu Roberta Šlachty do politiky
Expremiér Petr Nečas, byl předsedou vlády od roku 2010 do roku 2013 a jehož současná manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) úkolovala vojenské zpravodajce, aby sledovali bývalou manželku Petra Nečase a dostávala drahé dary od lobistů, kteří se chtěli setkat s předsedou vlády. Petr Nečas se oprávněně bojí vstupu Roberta Šlachty a dalších policistů kteří Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) vyšetřovali a zatkli, do politiky.
Protimafiánský Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který tehdejší milenku a současnou manželku expremiéra a další lidi zatýkal, už neexistuje. A jeho dlouholetý šéf Robert Šlachta u policie skončil a nyní jde do politiky.
Proč není prezentace hnutí i v ČT nebo na Nově? Robert Šlachta Ptáte se mě napřímo, já napřímo odpovídám. Koukněte na to.
Hnutí Přísaha – Robert Šlachta – Spravedlivé Česko
PROČ DO TOHO JDU?
Protože chci spravedlivé Česko. Třicet let jsem sloužil občanům a naší zemi. Třicet let jsem spal na ubytovně, nedržel víkendy, ani Vánoce a bojoval za lidi. Třicet let byla má práce mým posláním. Byl jsem polda a jsem na to hrdý.
Hnutí Přísaha – Robert Šlachta – Spravedlivé Česko
Pracovat pro zákon znamená, že jste vždy o krok pozadu. Honíte lumpy a zloděje, kteří mají často navrch. Víc peněz, víc techniky a někdy i víc štěstí. Vy ale víte, že máte něco jiného. Pocit, že za vámi stojí lidi. Ti, kteří každý den poctivě chodí do práce, platí složenky, vychovávají děti a na konci dne si chtějí sednout v klidu doma k televizi a na chvíli si oddechnout. Pro všechny tyhle lidi jsem pracoval. Pocit, že bojuji za ně, mne hnal kupředu.
Pak přišel rok 2013 a náš zásah na Úřadu vlády. Milenka premiéra za úplatky od kmotrů řídila tuhle zemi a všichni na to jenom koukali. To jsem já nemohl. Zákon musí platit pro všechny stejně. Pamatuji si na tu noc, před zásahem na Úřadu vlády. Ani jsem nespal, jaké jsem měl nervy. Věděl jsem, že tohle se jim líbit nebude. Věděl jsem, že budou mít pocit, že jsme zašli až moc daleko. Já jsem ale nemohl jinak. Musel jsem udělat to, co jsem považoval za jediné správné. I kdyby to mělo znamenat můj konec.
Ten nakonec přišel o tři roky později. V momentě, kdy politici pochopili, že to se spravedlností myslíme skutečně vážně a nebudeme se za ní jenom schovávat. Dostali strach. Věděli, že si jednou můžeme přijít i pro ně. Proto náš útvar a celý tým nakonec rozprášili. Aby nám už navždycky zacpali pusu.
Já se ale nenechám. Nikdy. Už tehdy, když jsem si za deset minut musel vyklidit svoji kancelář, jsem věděl, že jednou na tuhle křižovatku dojdu. Na moment, kdy se budu muset sám sebe zeptat, jestli jsem ochotný riskovat celý svůj život, všechno, co jsem budoval, a vstoupit do politiky, kde slovo čest a služba už nic neznamená.
A já jsem se rozhodl. Teď je ten čas. Čas na odvahu. Čas na spravedlnost.
Jako polda jsem potkal asi každého lumpa, kterého tahle země má. A nikdy jsem neuhnul.
Nic na tom nezměním. Nikdy neuhnu, nikdy nic neukradnu a nikdy nepůjdu nikomu na ruku. To vám přísahám.
