Polsko | tescoreality.cz

Němečtí zelení jsou pro platby reparací Polsku za druhou světovou válku

Němečtí zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Poslanec Bundestagu ze Strany zelených Manuel Sarrazin kritizoval odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny jako „morálně a politicky těžko ospravedlnitelné“.

Zelení apelovali na federální vládu, aby Polsku ve sporu o reparační platby vyšla vstříc. Odmítnutí polského požadavku na odškodnění za německé válečné zločiny bylo „morálně a politicky stěží ospravedlnitelné“, kritizoval poslanec Zelených za Bundestag Manuel Sarrazin v dokumentu, který má Süddeutsche Zeitung k dispozici .

Německo nemůže „prohlásit debatu za ukončenou, pokud ještě neskončila pro naše polské partnery a přátele jako první oběti německé útočné války,“ zdůraznil Sarrazin. Existují „slepá místa německé viny během války a okupace v Polsku, která se nadále jen stěží bere v úvahu“.

Německo nyní musí vyjít vstříc svým sousedům „empatií“. Vyzval federální vládu, aby vyslala signál, že je připravena „udělat svůj domácí úkol“. V roce 2017 Polsko odmítlo jakékoli nároky na reparace ze strany Polska a odkázalo na zproštění povinnosti sousední země z roku 1953. Otázka je právně i politicky uzavřená.

Otázka reparací jako hlavní problém vztahů

Krátce před 75. výročím konce války 8. května však vládní politik Arkadiusz Mularczyk (PiS) oznámil, že jím pověřená komise určila válečné škody způsobené Německem . Tehdy je ale ještě neměl vyčíslené.

Podle průzkumu „Německo-polského barometru“ je nyní otázka reparací považována za hlavní problém ve vztazích a jako důvod ji uvádí 58 procent Poláků a 52 procent Němců, jak uvádí Süddeutsche Zeitung . Sarrazin poznamenal, že ve Varšavě zavládlo „všeobecné zklamání“ z výsledků německo-polské spolupráce. To by mohlo vést k tomu, že se věci po prezidentských volbách na konci června ujme polská vláda. Pak by došlo ke konfliktu mezi Berlínem a Varšavou.

Němci by měli platit z „lidskosti“ a „dobré vůle“.

Zelený politik představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby Polsku. Jako humanitární gesto by Německo mělo zřídit fond, ze kterého by se mohly hradit léčebné náklady pro oběti války a okupace. Druhý fond by měl být použit jako „gesto dobré vůle“ k odškodnění obětí a jejich dětí, které dosud nebyly brány v úvahu.

Sarrazin navrhl „symbolické odškodnění“ pro místa, kde němečtí vojáci spáchali válečné zločiny. Navíc by muselo být zdokumentováno co nejvíce obětí okupace. Příspěvek do polského kulturního projektu je také vhodný a „důležitý krok“ v usmíření. Německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) příští úterý navštíví Varšavu. (citát)

Teaser: Poslanec Spolkového sněmu Zelených Manuel Sarrazin se vyslovil pro to, aby Německo udělalo ústupky v platbách reparací Polsku. Představil plán, jak by mohly být navrženy kompenzační platby.

Druhá světová válka: Polsko požaduje stamiliardové válečné reparace

Pár dní před 80. výročím začátku druhé světové války se v Polsku znovu ozývaly výzvy k německým reparacím. Podle dosud nezveřejněné zprávy parlamentní komise se toto číslo pohybuje kolem 850 miliard amerických dolarů (766 miliard eur). Tato suma by byla stále vyšší než číslo, které loni uvedl člen vládnoucí PiS Arkardius Mularczyk. Zástupce Sejmu pro otázku reparací tehdy hovořil o 690 miliardách eur.

Že ustoupit od takových požadavků nepřipadá v úvahu, ve středu potvrdil i premiér Mateusz Morawiecki. „Polsko dodnes nedostalo od Německa adekvátní odškodnění za zvěrstva druhé světové války,“ řekl Morawiecki novinám mediální skupiny Funke. Země ztratila ve druhé světové válce šest milionů lidí – „mnohem více než jiné země, které obdržely rozsáhlé reparace. To není fér. Tak to nemůže zůstat.“

Berlín vidí požadavky vypořádané smlouvou dva plus čtyři

Morawiecki však částku neuvedl. „Budeme vážně určovat částku, kterou požadujeme,“ zdůraznil. Morawiecki neakceptuje námitku, že Polsko se již v roce 1953 zřeklo reparačních plateb. „To byla smlouva mezi Polskem a NDR, kterou neuznáváme.“ Kromě smlouvy s NDR však Polsko své odstoupení potvrdilo i ve smlouvě o normalizaci vztahů se Spolkovou republikou z roku 1970.

Berlín rovněž zastává názor , že tato otázka byla vyřešena dohodou dva plus čtyři z roku 1990 . Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz naopak věří, že německá vláda ustoupí . „Věc je často prezentována jako konflikt, ale mám dojem, že německá strana je našim požadavkům docela otevřená,“ řekl v únoru Czaputowicz.

Zdroj: https://jungefreiheit.de/politik/ausland/2019/zweiter-weltkrieg-polen-fordert-hunderte-milliarden-an-reparationen/

Ve výrobním závodě PKN Orlen vzplála pec. Existují oběti

Požár ve výrobním závodě PKN Orlen v Plocku

Ve výrobním závodě PKN ORLEN v Płocku došlo k požáru pece na jednom ze zařízení, informovala tisková kancelář PKN Orlen. Na místě je hasičský záchranný sbor. „Ostatní produkční instalace fungují hladce“ – přidáno ve vydání. Dva lidé jsou mrtví, jak uvedla TVN24. Informaci potvrdila PKN Orlen.

Nejprve tisková kancelář PKN Orlen informovala, že ve výrobním závodě PKN ORLEN v Płocku „došlo k dočasnému zapálení pece na jednom ze zařízení“. Později bylo oznámeno, že se jednalo o hydrodesulfurizační zařízení Gudron, které bylo uvedeno do provozu po plánované rekonstrukci.

Jak bylo doplněno, hasiči na místě a další služby PKN Orlen požár zlikvidovaly za půl hodiny, ale „i přes provedenou záchrannou akci se dva zaměstnance zachránit nepodařilo“.

„Jejich rodinám se dostalo psychologické pomoci. Všichni ostatní lidé na místě byli v bezpečí, nebyli zraněni a byla jim poskytnuta i psychologická pomoc. Připravena je Nadace ORLEN, která v dalším kroku bude v kontaktu s rodinami obětí a poskytne jim s veškerou nezbytnou podporou.“ – byla informována tisková kancelář PKN Orlen.

Bylo doplněno, že na místě přítomný předseda představenstva PKN ORLEN jmenoval zvláštní komisi, která okolnosti události podrobně analyzuje. „Společnost je v kontaktu se všemi příslušnými službami, aby co nejdříve zjistila její příčiny“ – uvedeno.

Navíc bylo oznámeno, že „bezprostředně po výskytu incidentu provedly příslušné služby ochrany životního prostředí testy, které nezaznamenaly žádné porušení norem kvality ovzduší“. „To znamená, že v žádné fázi nedošlo k ohrožení životního prostředí pro obyvatele Płocku a jeho okolí“ – bylo poznamenáno.

PKN Orlen ujistil, že vzhledem k tomu, že k incidentu došlo v zařízení, které bylo vyřazeno z výrobních procesů a spuštěno po rekonstrukci, výrobní závod v Płocku fungoval hladce. „Také vás ujišťujeme, že dodávky zákazníkům nejsou v důsledku incidentu ohroženy“ – bylo informováno.

Varšavská radnice uvádí, že téměř polovina učitelů chce skončit

Podle varšavské viceprezidentky odpovědné za školství Renaty Kaznowské jsou výsledky výzkumu učitelů působících v hlavním městě více než alarmující. „Situace je špatná a dokonce dramatická.“

Studie, kterou společně provedlo město a Varšavská univerzita, se zúčastnilo 828 lidí. Cílem studie bylo zjistit mj. proč učitelé opouštějí profesi. 70 procent dotazovaní učitelé působí ve školství přes čtyři roky. 62 procent z nich pracuje na základních školách, 25 procent. v mateřských školách a 13 procent. na středních školách.

– Výsledky, o kterých dnes mluvíme, jsou jen dílčí, protože naše studie je součástí projektu, na kterém se podílejí i univerzity z Turecka a Walesu – komentovala to v rozhovoru s novináři TVN24 Joanna Gospodarczyk, vedoucí varšavského úřadu pro vzdělávání.

Varšava. Učitelé hořce nad svou prací

Účastníci průzkumu, kteří byli dotazováni na důvody svého rozhodnutí pracovat ve škole, nejčastěji uváděli: zájmy a predispozice, práci s dětmi, stabilitu zaměstnání, počet vyučovacích hodin, práci pro komunitu.

Na otázku „jste spokojeni se svou prací?“ téměř polovina odpověděla záporně. 22 procent řeklo „ano“, 49 procent. – „spíše ano“, 20 procent – „spíše ne“ a 9 procent „ne.“ Mezi nejvíce demotivující aspekty jejich práce patří platy (75 procent), potíže ve spolupráci s rodiči (49 procent), podmínky výkonu práce (29 49 % respondentů přiznalo, že přemýšlí o změně povolání.

Mezi odpověďmi na otázku týkající se zvažování změny zaměstnání účastníci uvedli „Úpadek učitelské profese, nedostatek společenského respektu, nízké mzdy, nedostatek vyhlídek a dialogu s vládou“ a „Práce je pro člověka velkou časovou zátěží. malý plat a navíc to velmi zatěžuje psychicky i fyzicky“.

Polští učitelé o své práci: „nedostatek společenského respektu, nízké mzdy, nedostatek vyhlídek a dialogu s vládou“

– Situace je špatná a dokonce dramatická. V Polsku máme téměř dva tisíce volných míst a dalších pět tisíc učitelů je v důchodu nebo způsobilých. Kromě toho jsou před námi další potíže, včetně hromadění let v letošním náboru na střední školy a myšlenky ministra Czarneka směřující k centralizaci školství – shrnula místopředsedkyně Kaznowska.

V nejbližších dnech mají varšavské úřady tyto dílčí výsledky projednat s řediteli škol. Tento týden radnice uvedla, že zhruba 20 procent učitelů pobíralo v lednu nižší platy než dříve. Některým se měly na účtech snížit platy až o několik set zlotých. Důvodem mají být daňové změny zavedené v novém roce v rámci Polish Deal.

Orban hrozí, že neschválí Fond na obnovu

Dávejte pozor na Maďarsko. Prezident Viktor Orban podle některých důvěrných informací shromážděných německými novinami Handelsblatt nepřijímá, že by financování plánu obnovy mohlo být podmíněno obviněním z nedodržování zásad právního státu. Vzhledem k tomu, že toto obvinění bylo několikrát vzneseno na evropském fóru proti Maďarsku a Polsku po jejich údajném porušování zásad právního státu v soudní a mediální politice a od doby, kdy byl obnovovací fond (68 stran) vyjednáván mezi Evropská rada ve dnech 17. a 21. července stanoví řadu podmínek, včetně hypotézy nevyplácení finančních prostředků zemím EU, které nerespektují právní stát, proto maďarský parlament, kde strana Orban je ve většině,

I když si v Itálii vláda a novináři dávají pozor, aby si to nepamatovali, a každý den rozdávání 209 miliard fondů obnovy (ze 750) určených pro naši zemi, přísné postupy Evropské unie stanoví, že tento fond bude funkční, musí být schválen Evropským parlamentem společně s rozpočtem EU na období 2021-27, s nímž tvoří právní a finanční celek, a bezprostředně poté parlamenty 27 zemí EU. Teprve v tomto okamžiku bude Evropská komise schopna vydat dluhopisový úvěr na trhu, který bude ručit za inkasování miliard potřebných k vyplacení půjček (360 miliard) i nevratných dotací (390 miliard).

Pokud tedy vše proběhne hladce, bude trvat několik měsíců, než budou k dispozici evropské fondy, zejména pokud vezmeme v úvahu, že schválení rozpočtu EU na období 2021–20 Evropským parlamentem je kvůli sporům stále na volném moři. velmi silné v oblasti snižování výdajů na zemědělství a rybolov, obětované kapitoly, aby poskytly prostor prioritním tématům fondu pro obnovu, jako je zelená ekonomika, digitalizace a ochrana klimatu.

K tomu musíme dodat, že v Evropské unii platí zásada jednomyslnosti: to znamená, že Fond pro obnovu musí být schválen všemi 27 zeměmi EU. Jinak by stačilo „ne“, aby se vše vyhodilo do vzduchu. V tomto bodě jako první v Itálii řekl, jak se věci ve skutečnosti mají, a zatím jediný, byl doživotní senátor Mario Monti, který již v červenci v redakci v Corriere della Sera po obvyklé chvále Obnovovací fond jako první společný evropský dluh napsal: „Rozpočet EU na období 2021–27 a ozdravný fond, aby se rozvinuly jejich účinky, vyžadují, aby rozhodnutí o nových vlastních zdrojích ratifikovaly všechny členské státy, jako by šlo o úpravu Smluv (a možná některé země budou uvažovat o uchýlení se k referendu) … Parlamentní ne by stačilo. Žádné vlastní zdroje. EU si na trhu nemůže půjčit. Žádný sedmiletý rozpočet. Žádný fond pro obnovu “.

Výstražný signál, který ItaliaOggi okamžitě zachytil a podtrhl kouskem dolu 25. července, zatímco vláda Giuseppe Conté a journaloni zahájili obvyklé politické sebevyjádření a sen o 209 miliardách Evropanů utratit, i když to ještě nevíme. jak a za co. Sen, ke kterému byl Quirinale naposledy přidružen, který v neděli 6. září ve zprávě na setkání v Cernobbio hovořil o „EU, která znovuobjevila ducha zakladatelů“.

O několik dní dříve (31. srpna) však skutečný duch šéfů Evropské komise odhalil Španěl Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost, během strategického fóra Blend ve Slovinsku: “ Evropská ekonomika bude po létě vystavena velkým šokům a Brusel musí být připraven čelit velmi obtížné situaci. Pokud nedostane zelenou ze všech národních parlamentů ve fondu nové generace EU, bude to pro Unii velké selhání. Doufám, že se to nestane ».

Ve svém projevu Borrell chtěl vyjasnit, že «cesta implementace Fondu pro zotavení je pouze na začátku. Bude muset být schválen en bloc společně s víceletým rozpočtem Společenství na období 2021-27 parlamentem EU a individuálně ratifikován 27 národními parlamenty. Není považováno za samozřejmost, že se jedná o snadný nebo rychlý proces ». Aby to potvrdilo, o několik dní později dorazila druhá strana Maďarska, která diplomatickou cestou informovala Brusel, že „bude rukojmím obnovovacího fondu“, dokud nebudou zrušeny podmínky spojené s dodržováním zásad právního státu. . Veto, které se Orbànovi zdá být na ekonomické úrovni výhodné: Maďarsko utrpělo z Covid-19 malé škody, zatímco se spuštěním Fondu na obnovu by mělo začít platit nové evropské daně, které by ho poháněly, jako ostatní země EU. Na to dávejte pozor na Maďarsko! A dávejte pozor na Conteovu vládu: pokud by sen o 209 miliardách zmizel, má Itálie plán B?