Teprve 92 let po skončení 1. světové války Německo zaplatilo poslední splátku válečných reparací stanovenou podle ustanovení Versailleské smlouvy. Poslední kompenzační tranši ve výši 70 milionů EUR převedla Bundesbanka na účty vlád Velké Británie a Francie v roce 2010.
Po skončení 1. světové války byla 28. června 1919 ve Versailles podepsána mírová smlouva a v jejím rámci bylo poražené Německo zatíženo povinností platit válečné reparace. V roce 1921 speciálně jmenovaná Mezispojenecká reparační komise stanovila celkovou výši reparací zemím Dohody a spojeneckým zemím za ztráty, které jim vznikly během nepřátelských akcí, na 132 miliard zlatých marek.
Na lázeňské konferenci v roce 1920 bylo dohodnuto, že Francie obdrží 52 procent hlasů. reparační částky, Anglie 22 %, Itálie 10 % a Belgie 8 pro., Portugalsko a Japonsko po 0,75 procenta. Zbývajících 6,5 procenta. Řecko, Rumunsko, Jugoslávie a další způsobilé státy měly dostat.
V srpnu 1921 Německo zaplatilo první splátku ve výši 1 miliardy zlatých marek, ale od začátku dalšího roku začala německá vláda představovat nové potíže a vzhledem k tomu, že země neměla dostatečnou platební kapacitu, bylo splácení škod přerušeno.
Ve 20. letech 20. století byla dvakrát změněna pravidla pro placení reparací, čímž se jejich celková výše mírně snížila na 112 miliard zlatých marek. Podle různých propočtů platila Výmarská republika do roku 1932 cca 25-30 procent částky. původně předpokládanou výši odškodnění. Po nástupu Hitlera k moci byly platby pozastaveny.
Rakousko a Maďarsko neplatily prakticky žádné reparace. V roce 1922 Bulharsko zaplatilo 173 milionů zlatých franků a v roce 1923 byla částka bulharských reparací snížena na 550 milionů zlatých franků. Na konferenci v Lausanne v roce 1932 byly bulharské a turecké reparační závazky zrušeny.
Po druhé světové válce převzala odpovědnost za celou zbývající částku reparací za první světovou válku Spolková republika Německo. V roce 1953 bylo na londýnské konferenci dohodnuto, že platby musí být dokončeny do roku 1983. Naběhlé úroky mělo Německo zaplatit až po budoucím znovusjednocení a první splátka byla zaplacena v roce 1996.
Mnoho historiků postupem času dospělo k závěru, že Versailleská smlouva nedosáhla svých cílů a zatížit zemi obrovskými dluhy – protože Německo mělo pokrýt nejen válečné ztráty, které způsobilo, ale všechny náklady války – nebylo to pravé. nejlepší řešení.
Po skončení druhé světové války se přístup změnil, a přestože bylo Německo nuceno finančně kompenzovat ostatní národy, větší důraz byl kladen na obnovu Evropy.
„Po druhé světové válce bylo rozhodnuto pověsit vůdce, ale ne potrestat národ. Po první světové válce byl opak pravdou“ – komentoval ekonom prof. Mark Harrison. (PAP)
Sjížděl jsem z Pražského okruhu do Zenklovy ulice. Stálo tam postarší audi s německou registrační značkou a u něj kulatý pán v obleku, který mával, jako by šlo o život. Auto přede mnou mu hned zastavilo. Mě však bylo jasné, o co jde. Přibrzdil jsem, začal troubit jak na lesy a ze staženého okénka křičel: zloději, ujíždějte pryč! Mladíci ve voze naštěstí záhy pochopili a hned za mnou odjeli. Nechápu, jak na tohle ještě někdo může naletět,“ vypráví pětatřicetiletý Honza z Prahy, který nechce uvést své příjmení.
Nebýt jeho duchapřítomnosti, možná by dotčení mladíci naletěl klasickému podvodu, který každoročně zkouší na české řidiče gangy zločinců z Rumunska a Bulharska. Žehrají přitom na gentlemanství řidičů, kteří chtějí ostatním pomoci v nesnázích. Kdo jejich trik nezná, může naletět. Přitom poznat tyto zlodějíčky je velmi jednoduché a pohodlně je lze odlišit i od řidičů, kteří opravdu potřebují pomoc.
Došel nám benzin, ale máme šperky
Nejprve si pojďme popsat, o jaký podvod vlastně jde. Scénář je jednoduchý a nepříliš dobře připravený. Auto stojí u krajnice, jeho řidič zastavuje ostatní a tvrdí, že mu došlo palivo. Čirou náhodou ale nemá ani peněženku a tak potřebuje finanční pomoc od důvěřivého řidiče, který mu zastavil. Peníze samozřejmě druhý den vrátí, stačí mu dát číslo účtu. A na důkaz důvěryhodnosti jako zástavu nabízí zaručeně pravé zlaté šperky v mnohonásobně větší hodnotě, než jakou potřebuje na benzin.
Jde o směšnou historku, která má několik trhlin. Představa, že někomu zároveň dojde benzin, a ještě ke všemu nemá peníze, je bezesporu absurdní. Podvodníci navíc ostatní řidiče zastavují v místech, kde žádná čerpací stanice není. Tak jak pak dojedou pro palivo? Nabídku na dovezení pár litrů v kanystru odmítají. A navíc s sebou v autě mají mnohdy i dalšího kumpána, ženu nebo dítě. A ani ti nemají ani vindru. Když řidič trik prokoukne, začnou být agresivní a vyhrožují, mohou navíc poškodit vůz.
„V žádném případě nedoporučujeme s nimi jakkoliv komunikovat a jelikož často používají zástěrku v podobě žádosti o pomoc s technickým problémem, tak doporučujeme, aby lidé v okamžiku, kdy zjistí, že tyto osoby žádný technický problém nemají, odjeli z místa pryč a kontaktovali linku 158,“ řekl Autosalonu policejní mluvčí Ondřej Moravčík.
Poznáte je na první pohled
Poznat podvodníky je přitom velmi jednoduché. Mají luxusní, ale staré auto, které dnes v autobazarech stojí pár desítek tisíc korun. Jde například o BMW řady 5 (E60), Audi (nejrůznější modely, od starých A4, přes A6 a A8) a samozřejmě Mercedes, obvykle třídu E (W211). Vozy mají vždy západní registrační značku, nejčastěji německou a britskou, ale objevují se třeba i francouzské. Kombinací dříve luxusních vozů a příslušností k západním zemím se podvodníci snaží vyvolat v obětech pocit důvěry.
Kvůli důvěryhodnosti také vždy nosí oblek. K vyvolání lítosti občas slouží žena a dítě na zadních sedadlech. Řidiče zastavuje vždy muž, nicméně bizarním způsobem. Místo zdviženého palce nebo obyčejným máváním dlaní, na sebe upozorňuje velmi rychlými pohyby celé ruky s dlaní otočenou k zemi, jako by chtěli vzletět. Tím se snaží vyvolat dojem naléhavosti. Posledním poznávacím znamením je fakt, že ve všech případech bez výjimky jde o Romy.
„Tento podvod už vídám na cestách roky. Nenaletěl jsem jim ale ani poprvé. Kombinace starého rádoby luxusního vozu, cizí registrační značky a podezřelého muže v nesnázích ve mně jednoduše důvěru nikdy vyvolat nemohla. Velmi mě ale mrzí, že tihle lidé přispívají k tomu, že pak řidiči nezastaví třeba slušnému člověku, kterému se rozbilo auto. Třeba jen proto, že je Rom. Je to sprosté a bezohledné. Proto se na ně vždy snažím volat policii,“ dodává Honza.
Policii je bezesporu na podvodníky vhodné volat i tehdy, pokud vás přímo neohrožují. Zamezíte tak tomu, aby se pokusili okrást jiné řidiče. Problém je v tom, že jsou na ně muži zákona poměrně krátcí. Jak proti nim mohou zasáhnout? „Velmi obtížně, protože ve své podstatě se jedná o klasický občanskoprávní spor, jehož předmětem je platba za nekvalitní zboží. V případě, že se jedná o jednoznačný podvod, tak Policie ČR věc řeší. Samozřejmě to platí i v případech pokusů o tento podvod,“ dodal Moravčík.
Řada řidičů proto nad gangstery jen mávne rukou a pokračují dál, což je škoda. Policie jim totiž alespoň může situaci znepříjemnit a postupně je tak odradit. Určitě ale není dobré se do „odboje“ zapojovat sami. Před pár lety se na internetu objevilo video muže s teleskopickým obuškem, který zlodějíčka zbil. V takovém případě se ale z oběti stal pachatel.
Gangy podvodníků z Rumunska a Bulharska, které každoročně přejíždějí přes Česko, se pravidelně zapojují i do dalších podvodů. Kromě zastavování řidičů u silnic se už vydali i do měst a začali oslovovat také chodce, což se stalo i youtuberovi Janku Rubešovi, který o nich před nedávnem natočil reportáž. Ženské členky balkánských gangů se zase přiživují tak, že předstírají hluchotu a od důvěřivých turistů vybírají peníze na smyšlenou charitu. I v těchto případech ničí důvěryhodnost lidí, kteří opravdu potřebují pomoc.
Indická virová mutace v novém typu koronaviru, stejně jako britská varianta viru, byla identifikována v ohnisku infekce objeveném na okraji Bukurešti, uvedl ve středu rumunský institut veřejného zdraví (INSP).
Podle INSP 20. – 26. dubna. Antigen byl detekován rychlými testy antigenu mezi SARS-CoV-2 u 35 indických hostujících pracovníků pracujících pro dvě společnosti v Popesti-Leordeni a do Rumunska dorazil o několik dní dříve s negativními PCR testy.
Osmnáct z nich bylo přijato do epidemiologické nemocnice Victora Babese v Bukurešti a o jednoho z nich se stará epidemická klinika Matei Bals. Ostatní byli ubytováni v karanténě.
Tzv. Sekvenční testování k identifikaci virové mutace provedl Cantacuzino Research Institute of Immunology and Public Health v Bukurešti na vzorcích odebraných od hostujících pracovníků odeslaných do nemocnice. Ukázalo se, že tři hostující pracovníci byli v Indii infikováni Britem a sedm virovou mutací, což podle INSP není totéž jako varianta viru, která v současnosti způsobuje vážnou epidemiologickou situaci v Indii.
Poprvé v Rumunsku byla indická virová mutace B.1.617.2 poprvé detekována minulý čtvrtek u hostujícího pracovníka také z Indie, který pracoval v Botfalu v Brasov County. Epidemiologové se domnívají, že britská mutace je již dominantní v Rumunsku, ale brazilské a jihoafrické varianty virů se již v zemi objevily.
Mimochodem, v Rumunsku končí třetí vlna epidemie koronavirů. Ve středu oznámil kmen strategických komunikací (GCS) 1 564 nových případů, což je více než 15 procent pod průměrem za poslední dva týdny.
Poté, co během prodlouženého víkendu pravoslavných Velikonoc bylo během čtyř dnů hlášeno méně než sto úmrtí, ve středu GCS hlásilo 142 úmrtí, což je o několik procentních bodů více než průměr za poslední dva týdny.
V Rumunsku s dvaceti miliony si epidemie dosud vyžádala 28 616 životů a více než 1 milionu 60 000 lidí byla diagnostikována infekce.
Chybí pracovní síla a amnestie, kterou požaduje ministryně Bellanova, přinesla špatné výsledky. Pracovníci přijíždějící z Bulharska a Rumunska musí stát 15 dní v klidu. Mezi řešení navrhovaná společností Confagricoltura patří Coldiretti a Cia „umožnění cizincům vykonávat tuto činnost i během karanténního období, protože se jedná o práci, která probíhá na otevřené krajině“. Budou spát v oddělených pokojích od ostatních. Druhým požadavkem je uvolnění omezení na příležitostné smlouvy o plnění, které nahradily poukázky
V některých oblastech Itálie sklizeň začala již před několika týdny, přesto jsme stále nuceni vypořádat se s nedostatkem pracovních sil . Protože dnes jsou zahraniční pracovníci, kteří přijíždějí do společností, téměř vždy donuceni do karantény, než budou moci pracovat na poli. Problém, který v posledních měsících vyvolal veřejnou debatu , až po amnestii prosazovanou ministryní Teresou Bellanovou , se vrací. Také proto, že regularizace nepřinesla požadované výsledky: čísla byla zklamáním právě v odvětví, pro které byla určena. A pak tady je, že společnosti jsou stále bez dělníků. To vše, zatímco Assoenologi , Ismea a Uiv předkládají dokumentaci o probíhající sklizni, která nadále zvyšuje zásobu Cantina Italia, která za posledních pět let vzrostla o 60% a dosáhla 38,5 milionu hektolitrů , bez 47,2 milion hektolitrů vyplývající z letošní sklizně.
CONFAGRICOLTURA: „CHYBA 30% POTŘEBNÉ PRÁCE“ – Podle údajů INPS je v odvětví vína sezónně zaměstnáno sezónně 180 tisíc pracovníků mezi Italy a cizinci. „Z toho 40% tvoří cizinci, a to jak z EU (převážná většina z Rumunska, a v menší míře z Bulharska), tak občané třetích zemí,“ vysvětluje ilfattoquotidiano.it Roberto Caponi , ředitel odboru práce Welfare of Confagricoltura , zdůrazňující obtíže, které v tuto chvíli mají komunitní dělníci, kteří by se měli účastnit operací sklizně. „Jsou nuceni umístit do karantény – dodává – a k tomu může dojít.“snížit pracovní sílu až o 30 procent “. Mnoho regionů tento problém provedlo a řeší jej.
OD FRANCIACORTY DO TOSKÁNSKA – jedním z prvních, kdo zmínil, byla Consorzio della Franciacorta , první oblast, kde před měsícem začala sklizeň hroznů Chardonnay, Pinot nero a Pinot bianco. Studená analýza: dobrý rok, ale z východu je nedostatek pracovníků, zatímco přicházející cizinci jsou nuceni do období karantény ve strukturách poskytovaných společnostmi. Jen do Benátska přijíždíročněpřes 14 tisíc zemědělských sezónních pracovníků z Rumunska a Bulharska , zatímco v Trentinu by jich bylo zapotřebí asi 18 tisíca po karanténě uvalené ministerstvem zdravotnictví na pracovníky z Rumunska a Bulharska se provinční vláda Trenta vrátila, aby po dohodě s Agenturou práce zveřejnila otevřenou platformu . I když, jak uvádějí odbory, společnosti obecně nechtějí z těchto seznamů čerpat, čekají na cizince, kteří tuto práci dělají každý rok a s nimiž se postupem času v mnoha případech vytvořil vztah důvěry. V srpnu Fedagripesca Confcooperative Toscana odhaduje 5 tisíc méně pracovníků. Mnoho, pokud myslíte jen na provincii Siena, mimo jiné s 3600 hektary vinic Brunello di Montalcino a 3500 Consorzio delChianti kopce v Sieně .
NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ – V posledních měsících navrhla několik řešení Confagricoltura, Coldiretti a Cia (Konfederace italských farmářů). Připomínajíc, že „Itálie se potvrzuje jako přední světový producent z hlediska objemu“, prezident Confagricoltura Massimiliano Giansanti zdůraznil, že „v oblasti vývozu je nutná rychlost rozhodování a odpovídající zdrojezlepšit výkonnost sektoru, silně penalizovaný zablokováním a pandemií “. Giansanti také vyjádřil svůj názor na pracovní sílu: „Společnosti znovu potvrzují potřebu adekvátních opatření k vyrovnání nedostatku personálu pro probíhající sklizeň“. Řešení, na která se od technické vědecké komise čeká na odpovědi od 20. května . Především o možnosti aktivní karantény.
AKTIVNÍ POVOLENÍ KARANTÉNY A REZIDENCE – „Bylo by to – vysvětluje Caponi webu ilfattoquotidiano.it – nechat cizince vykonávat tuto činnost i během karanténního období , protože se jedná o práci, která probíhá na otevřeném venkově , za předpokladu, že pracují samostatně jinými zaměstnanci a kteří neopouštějí společnost po dobu 15 dnů “. Důvěrná izolace, ale ne se založenýma rukama. „V Německu to udělali – dodává – zatímco v Itálii si vláda vyhrazila právo nám to oznámit.“ Mezitím se společnosti potýkají s mnoha problémy, protože Rumuni nepřijdou do Itálie zůstat 15 dní volna, s rizikem, že se produkt stane nepoužitelným.“. V návrhu protokolu poskytla Confagricoltura sezónním pracovníkům spát v samostatných ubytovacích zařízeních . Ubytování, které si nemohou dovolit všechny společnosti. „Přesto různé reality již vyjádřily svou dostupnost, “ vysvětluje Caponi. V posledních týdnech navrhlo družstvo Trentino „aktivní karanténu“ do doby, než bude proveden výtěr provedený do 24 hodin od příjezdu těchto pracovníků: myšlenkou je pracovat ve skupinách až čtyř lidí, stejně jako k spánku a sdílet jídlo času . Cílem je usnadnit jakékoli sledování v případě pozitivního viru.
Souběžně pak existuje chaos v povoleních k pobytu , mezi sezónními zemědělskými povoleními, která vyprší 31. srpna, a těmi, která vyprší 31. prosince 2020. „Platnost těchto povolení – vysvětluje Caponi – lze prodloužit pouze prostřednictvím vyhlášky Flows “.
SMLOUVA O VÝKONU – Pro Confagricoltura by dalším nástrojem mohla být úprava smlouvy o příležitostných službách, která od roku 2017 nahrazuje poukázky . Reakce CGIL , CISL a UIL , na začátku srpna, v přední části žádosti zaslané provinční rady Trenta na Ministerstvu práce, aby bylo možné provést očekávané dělníci pracovat okamžitě, je symbolické. „Zdá se, že zde hledáme pouze zkratky – komentář odborů – mít okamžitě zahraniční pracovníky a zajistit, aby Italové, většinou nezaměstnaní , propuštění pracovníci a mladí studenti, pracovali pouze s nástrojemnespravedlivé, jaký je poukaz „. Vydávání poukazů vyvolává v naší zemi staré (i nové) obavy. A říci, že jde o nástroj představený poprvé s ad hoc inpsovým kruhem pro sklizeň. Byl srpen 2008 a cílem bylo snížit byrokracii na vinicích a nabídnout studentům a důchodcům příplatek. Poté byla rozšířena do různých sektorů. V březnu 2017 je vláda Gentiloni zrušila, aby se vyhnuli referendům navrhovaným CGIL.
„Jak to je – vysvětluje ředitel oblasti práce a sociálních věcí v Confagricoltura – voucher mohou využívat pouze velmi malé společnosti, do 5 zaměstnanců, a to do limitu 5 tisíc eur ročně .“ A pak k nim mají přístup pouze studenti do 25 let , důchodci, nezaměstnaní a příjemci doplňkových příjmů. A pak je tu řada byrokratických problémůdíky čemuž to není příliš pohodlné “. Stručně řečeno, na jedné straně příležitostná smlouva o výkonu ukazuje své limity, zejména v úplné nouzi a kdy by bylo užitečné urychlit některé kroky. Na druhou stranu však chceme omezit nástroj, který by umožnil obejít pravidla o podřízeném zaměstnání. „V tuto chvíli nevidím žádná rizika – říká Caponi – protože to, o co jsme žádali, je uvolnění omezení pouze v této nouzové fázi“.
ČEKÁNÍ NA ODPOVĚDI – V tuto chvíli se však zdá, že obavy zvítězily. Na odpovědi technického vědeckého výboru se ve skutečnosti čeká měsíce. Stále naléhavější ve světle účinků, které amnestie, které chtěla ministryně Bellanova, nepřinesla. K 31. červenci 2020bylo předloženo 148 594 žádostí o regularizaci přistěhovalců s požadavkem na vydání povolení k pobytu z pracovních důvodů, a co je ještě důležitější, více než 128 tisíc se týká domácích pracovních vztahů , zatímco pouze 19 875 zemědělství a rybolovu.To jsou data, která si země nemůže dovolit, a to navzdory skutečnosti, že Itálie je i přes krizi a zdravotní stav nouze i nadále předním světovým producentem vína. Údaje zprávy Assoenologi, Ismea a Unione Italiana Vini (Uiv) ve skutečnosti odhadují produkci 47,2 milionu hektolitrů, což je pokles o 1% ve srovnání s loňským rokem, následované Francií a Španělskem s 45 a 42 miliony hektolitrů. Pokles vývozu je menší než pokles u hlavních konkurentů, ale nastává po 20 letech růstu (-4% v prvních 5 měsících roku).